Zneužívání fondů OSN

Nic lepšího než OSN stejně neexistuje, takže se jí musíme držet, říkávali odpůrci vojenského řešení irácké krize, s mnohými odvoláními na mezinárodní právo. Rada bezpečnosti měla dohlížet na odzbrojení režimu Saddáma Husajna po roce 1991 i na dodržování sankcí, které sama na Irák uvalila za to, že irácká diktatura neplnila jejich podmínky. OSN navíc řídila celý program nazvaný Ropa za potraviny. Podle něj se všechen příjem s omezeného prodeje irácké ropy převáděl na konta OSN. Zvláštní výbor potom rozhodoval o nákupu potravin a humanitárních položek s jediným účelem. Aby mezinárodní sankce nevedly ke zhroucení iráckého zdravotnictví a zásobování obyvatelstva základními potravinami.

Již dříve se vědělo, že Saddám Husajn dokázal s pomocí Sýrie a Turecka snadno obcházet omezení vývozu ropy. Podle zdrojů OSN tak získával ročně nejméně dvě miliardy dolarů nad rámec onoho programu Ropa za potraviny. Novináři ABC však nyní přišli s novým odhalením. OSN totiž vědělo o tom, že program Ropa za potraviny je iráckou vládou zneužíván k rozsáhlému vymáhání úplatků a co je horší, nic proti tomu nepodnikla. Přes opakovaná varování Rada bezpečnosti přimhuřovala oči nad porušování vlastních rezolucí, především v tom, že dodavatelské firmy, které přes OSN prodávaly výrobky do Iráku, vybírala ne sama Organizace spojených národů, ale irácká vláda. Rozuměj tedy, rodina Saddáma Husajna.

OSN nereagovala ani na formální stížnost od ruského podnikatele, od kterého si Saddámův syn Udaj vzal v hotovosti úplatek šedesát tisíc dolarů za příslib, že mu bude přidělen kontrakt v rámci programu Ropa za potraviny. Úplatek byl předán, kontrakt se neuskutečnil a stížnost spadla v OSN pod stůl. Britský podnikatel Svara Chádír řekl ABCNews, že jeho společnost by bez úplatku členům Saddámovy rodiny v Iráku vůbec pracovat nemohla. Vůbec se s tím neskrývali, řekl na kameru. Protože OSN dělala, že nic nevidí. Konec citátu. A přesně to přiznal i generální ředitel Úřadu OSN pro irácký program Benon Sevan. "Všichni to věděli, ale ti, kdo s tím měli moc něco udělat, neudělali vůbec nic". A ještě si postěžoval: "To víte, že mě to štvalo. Myslíte si, že mi dělalo dobře, když se ke mně chovali jako k hlupákovi?" Známý odborník na porušování lidských práv, vyšetřovatel John Fawcett prohlásil, že v důsledku flagrantní nečinnosti Organizace spojených národů Saddámův režim dokázal vytvořit za peníze spravované právě OSN, síť dodavatelů, která zahrnovala, "od Mafie přes teroristy, k praní špinavých peněz a komukoliv, kdo si chtěl vydělat rychlé peníze".

Benon Sevan přiznal, že nebylo nemožné, aby někdo takový se do programu dostal "Já nejsem z FBI, ani detektiv", řekl americkým novinářům. Perlička na konec. Johnu Fawcettovi se podařilo zjistit, že dvě společnosti, které získaly značné zakázky v rámci programu OSN Ropa za potraviny, nejsou nikde na světě registrovány. Jejich adresa je poštovní schránka v Lichtenštejnsku. Skandál? Samozřejmě. Všimne si toho někdo v OSN? Stěží. Stále totiž ještě platí, že nic lepšího než OSN se zatím pro mezinárodní vyjednávání nepodařilo vymyslet.

Jenom až budou příště někteří politici mluvit, v případě Iráku, moralistním tónem o obcházení OSN a o mezinárodním právu, měl by jim někdo připomenout ony dvě obskurní poštovní schránky v Lichtenštejnsku.