Zmrznout a přežít: Klíčem je nedostatek kyslíku
Těžké podchlazení, při kterém člověk na delší dobu přestane dýchat a netluče mu srdce, ještě nemusí nutně znamenat konec. Záhadná přežití zřejmě může vysvětlit předchozí nedostatek kyslíku.
Existují doložené případy lidÍ, kteří bez jakýchkoli následků přežili těžkou hypotermii, při které upadli do stavu klinické smrti. Jedním takovým případem je kanadské batole, které v zimě vyšlo ven jen v plenkách. Než ho našli, srdce přestalo tlouct a tělesná teplota klesla na 16 stupňů Celsia. Přesto se dítě podařilo znovu oživit. Dalším případem je japonský muž, který se ztratil v zasněžených horách a záchranná výprava ho objevila až po 23 dnech. Tělesná teplota byla necelých 22 stupňů Celsia. I tento člověk se ale plně zotavil.
Stejně jako lidé, ani kvasinky a embrya hlístic většinou nejsou schopné přežít extrémní chlad. Vědci z Centra Freda Hutchinsona ale zjistili, že procento přežití se dramaticky zvýší, pokud organismy předtím potrápí nedostatkem kyslíku. Po 24 hodinách v teplotě těsně nad bodem mrazu přežívalo pouhé 1 % organismů. Pokud se ale jejich životní funkce předtím zpomalily vlivem nedostatku kyslíku, přežilo 66 % kvasinek a dokonce 97 % embryí hlístic. Jakmile se prostředí ohřálo a vědci do něj zavedli kyslík, obnovily se i životní funkce malých zmrzlíků. Všechny organismy pak prožily zcela normální život.
Objasnění vztahu mezi nedostatkem kyslíku a přežitím nízkých teplot může nejen vysvětlit případy oživení lidí, kteří byli prakticky zmrzlí na kost. Podle vědců by mohlo také přispět k delší životnosti orgánů určených pro transplantace.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.