Zlato má mimozemský původ

Zlato, platina a další vzácné kovy by neměly být jen vzácné – teoreticky by se v zemské kůře neměly téměř vůbec vyskytovat. Důvodem je proces formování naší planety, během kterého se železo stáhlo do roztaveného jádra Země a vzalo s sebou i naprostou většinu vzácných kovů. Jejich zásoby v jádře jsou obrovské – podle odhadů by dokázaly pokrýt celou zeměkouli ve čtyřmetrové vrstvě. Navzdory tomu je v zemské kůře asi 10x víc vzácných kovů, než by mělo.

Možným vysvětlením můžou být meteority, které bombardovaly Zemi asi 200 milionů let po vzniku zemského jádra. Byly bohaté na vzácné kovy a obohatily o ně svrchní vrstvy planety. Důkaz ve prospěch teorie mimozemského původu drahých kovů nyní přinesla analýza 4 miliardy let starých hornin z Grónska. Vědcům se v nich podařilo určit izotopové složení vzácného kovu wolframu a porovnat jej s moderními horninami. Výsledky ukázaly, že 4 miliony let starý vzorek má jiný poměr dvou izotopů wolframu (182W/184W) než moderní horniny. Ačkoli je rozdíl skutečně malý (13 ppm), vypovídá o tom, že zásoby vzácných kovů jsou vedlejším důsledkem bombardování Země meteority.

Zdroj: University of Bristol, Nature