Žížaly mění lesní půdu
Žížaly konzumují půdu s organickými látkami, jako jsou zbytky spadaných listů a odumřelých živočichů. Na místech, kde žížaly nejsou původní, tím zřejmě mění chemické složení lesní půdy.
Tento výsledek studie z americké Purdue University je zajímavý zejména pro severní Ameriku, kde jsou žížaly velmi vzácné. Původní jsou zde pouze dva rody, ostatní přicestovaly spolu s prvními osadníky na začátku 19. století. V některých oblastech, například v Minnesotě, se žížaly šíří poprvé od konce poslední doby ledové.
Právě na minnesotskou invazi žížal se soustředili biogeochemikové z Purdue University. Zjistili, že žížaly si určité typy hrabanky oblíbily více než jiné. Preferují jemnější složky hrabanky, jako jsou listy s obsahem polysacharidu kutinu. Naopak zbytky dřeva bohaté na polysacharid lignin jim příliš nechutnají. To znamená, že v místech, kde se vyskytují žížaly, bude lesní půda chudá na kutin a bohatá na lignin.
Tyto polysacharidy v půdě zadržují uhlík. Podle článku na stránkách Nature je možné, že změna jejich poměru v půdě ovlivňuje množství nebo rychlost uvolňování oxidu uhličitého z lesní půdy - to by mohlo mít dopad i na atmosféru.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
