Život s krví Přemyslovců

V letošním roce zahájili v minoritském kostele sv. Ducha v Opavě archeologický výzkum, který má odpovědět nejen na otázky spojené se stavebně-historickým vývojem chrámu, ale také objevit hrobku členů opavské linie Přemyslovců. Výzkumu, který bude probíhat ještě v příštím roce, jsme věnovali sváteční Studio Leonardo.

Opavský příběh

Píše se rok 1385, kdy umírá Mikuláš II. Opavský, vnuk Přemysla Otakara II., který zazářil v diplomatických službách Jana Lucemburského a Karla IV. Právě Karlovi pomohl vyřešit potíže, do kterých se dostal jeho bratr Jindřich. Jeho první žena, Markéta Pyskatá, ho nařkla z neplodnosti. Karel Jindřicha oženil s Mikulášovou dcerou Markétou a pomluvy byly zažehnány, protože spolu měli 5 dětí. Dvě z nich se navíc významně zapsali do historie Moravy. Jošt a Prokop do života vstoupili stejně jako Karel IV. s lucemburskou i přemyslovskou krví.

Opavští Přemyslovci se sice nikdy nepokusili usednout na český trůn, ale u dvora se pohybovali prakticky neustále. Paradoxem může být fakt, že zatímco vládnoucí linii Přemyslovců zničil nedostatek mužských potomků, opavská linie měla problém naprosto opačný – příliš mnoho mužů v rodině. Ve spojení se zvykem, podle kterého se majetky dělily mezi všechny mužské potomky, přišli téměř na mizinu. Smutnou shodou okolností pak je i fakt, že poslední zástupce rodu – Valentin Hrbatý – zemřel prakticky bez povšimnutí.

Jak připomíná také historik Martin Čapský: „O tomto knížeti se dochovalo už jenom minimum zpráv. My víme, že vládl v podstatě na velmi malém území, nijak se výrazně nezapojoval do politických jednání. Ve vratislavských letopisech potom máme jenom takovou kratičkou zmínku: „Zemřel Valentin Hrbatý, který ač tělesně postižený, tak byl dobrým vladařem.“ To je poslední tečka za opavskými Přemyslovci a jakýmsi epilogem je skutečnost, že v samotných ratibořských letopisech ta smrt vůbec není zachycena.“ Celý rozhovor s Martinem Čapským si můžete poslechnout v článku V Opavě dopisují dějiny vývoje naší země.

Vévodská krypta s náhrobky Přemyslovců

Nález kovové renesanční rakve znovu oživil naději na nalezení zasypané krypty, kde podle písemných zpráv mají být dochovány i náhrobky opavských Přemyslovců. Jak by mohly vypadat? I na tuto otázku jsme hledali odpověď s historikem umění Daliborem Prixem z Ústavu dějin umění AV ČR. V úvahu připadají tři možnosti, pochopitelně jde pouze o nastínění a skutečnost se nakonec může ukázat jako úplně jiná.

Nejjednodušší možností by byla malá nápisová deska, která by byla zasazena do stěny nebo do podlahy nad místem nebo v blízkosti místa pohřbu. Pravděpodobněji se jeví možnost velké náhrobní desky, která by byla zdobena nápisem nebo erbem, podle kterého bychom mohli identifikovat toho, kdo je v hrobu pohřben. V 15. století můžeme uvažovat o ryté figuře, kde by kameník mohl drážky zvýraznit různě zabarvenou smůlou. Nejluxusnější variantou by byl tumbový náhrobek s vytesanou figurou nebožtíka.

Další plány v kostele sv. Ducha

Během vánočních svátků je archeologický výzkum ukončen, zbývá jen malá sonda v severozápadním koutu presbytáře. Po té budou archeologové uplynulý rok zpracovávat do nálezové zprávy, která se stane podkladem pro rozhodování o dalším postupu.