Ženy v Arábii

To vše dnes v rozvinutých zemích působí jako literární rekvizita. Ne tak v některých muslimských zemích, kde například nucené provdání vdovy za bratra zemřelého patří mezi praktikovaný zvyk. I to se však pomalu mění. Saúdskoarabský anglicky psaný list Arab News přinesl zprávu o nejnovějším náboženském ediktu Velkého muftího, šajcha Abdula Azíze. Ten se ostře vyslovil proti nuceným sňatkům saúdských žen. Jeho fatva dokonce volala po tvrdých trestech pro ty, kdo se proti zákazu proviní. Lidé, kteří nutí ženu do sňatku by prý měli být zbaveni svobody na tak dlouhou dobu, dokud od svého záměru neupustí.

Své důvody Velký muftí shrnul následujícími slovy: "Kdokoli se snaží nutit ženu do sňatku, proviňuje se proti Bohu a jeho proroku Mohamedovi." Šajch Abdul Azíz vychází z toho, že nucené sňatky jsou předislámský zvyk a lidé, kteří se k němu uchylují, se protiví skutečnému islámskému právu šaría.

Náboženský aspekt celé věci je jedna věc, ale z našeho hlediska je podstatnější lidská - a politická stránka věci. Většina žen, které deník Arab news oslovil, rozhodnutí vítala. Lišily se hlavně v tom, jak optimistické nebo skeptické byly ohledně důsledků ediktu saúdského muftího. K těm optimističtějším patřila například Fatin Bundagdžiová, která se zabývá ženskými záležitostmi v Obchodní a průmyslové komoře v Džiddě. Podle ní problém spočívá v tom, že někteří lidé vnímají určité "kulturní návyky" jako součást "tradice" a to je prý chyba. Díky ediktu bude tedy jasnější, co je správné a sňatky budou častěji založeny na vzájemném souhlasu, což zas posílí soudržnost rodin. Bundagdžiová vlastně jinými slovy řekla totéž co náboženský učenec, zvyk je neislámský a je potřeba vrátit se k autentickému islámskému právu.

Skeptičtější hlasy mezi oslovenými saúdskými Arabkami se soustředí na jiný aspekt problému. Právnička Maís Abú Dalbúhová například poukazuje na fakt, že fatva je sama o sobě neúčinná. Je těžké si představit, že se dcera postaví proti otci nebo muži, kterého jí rodina přisoudila jako manžela. K náboženskému rozhodnutí prostě chybí mechanismus, který by jej uvedl v život. Dá se to ukázat už dnes na některých jiných problémech podobného druhu. Islámské právo například přiznává ženě určitá dědická práva. Je ale běžné, že mužští členové rodiny své ženské příbuzné vydědí, a nic se jim nestane. Ženy se z různých důvodu většinou nevzmůžou na odpor. Zdá se tedy, že skeptici - nebo spíše skeptičky - mají ke svému postoji více důvodů než optimističtěji naladění Saúdští Arabové. Lze to ilustrovat i dalšími příklady. Zmínil jsem Fatin Bundagžíovou z Obchodní komory v Džiddě. Tato žena v loňském roce spolu s další aktivistkou dávala najevo svůj zájem kandidovat v obecních volbách, které vláda vyhlásila jako součást opatrných reforem v roce 2004. Ona a další její angažovaná kolegyně poukazovaly na mezeru v zákoně, podle kterého mohli být voleni občané státu, tedy logicky občané obou pohlaví. Aktivistky tvrdily, že obecní rady jsou tím správným místem, kde je možné řešit typicky ženské problémy, které mají často lokální povahu. Celá věc dopadla podle očekávání. Úřady podaly vysvětlení, podle kterého ženy nesmějí volit, a tudíž logicky nemají ani právo být voleny.

Část liberálních intelektuálů v zemi však už několik let čím dál hlasitěji dává najevo své přesvědčení, že věci se v Saúdské Arábii nehnou, dokud se nezačnou řešit i takové záležitosti, jako je právě postavení žen. Všechno totiž souvisí se vším, a dokud budou muži trpět ve své blízkosti nespravedlnost, nemohou ani pro sebe nárokovat práva, jaká mají občané západních států.

Publicista Vadžíha Al Huvejdar nedávno napsal o tomto problému pojednání, ve kterém srovnal postavení žen v jeho zemi s podmínkami, která pro svůj život mají domácí zvířata z rozvinutých zemích. Podle jeho názoru je jednodušší být psem na Západě než ženou na Arabském poloostrově. Ženy jsou podle Huvejdarova názoru vystaveny neustálému ponižování, bití, zpochybňování jejich hodnoty a dalším ústrkům. Je zajímavé, že liberální publicista Huvejdar se zcela shoduje s konzervativním Velkým muftím, když píše, že ženy jsou ve své vlasti předmětem prodeje a nákupu podle obchodních pravidel. To vše ovšem podle Huvejdara souvisí s islámskou představou, že ženy jsou v první řadě pokušitelkami a ohrožovatelkami klidu.

Část problému asi tedy bude i na té interpretaci islámu, který představuje mimo jiné saúdský Velký muftí, i když sám ve svém posledním ediktu bojuje proti nuceným sňatkům. Byl to například on, kdo nedávno označil chování několika žen na jedné konferenci za "ostudné" a varoval je před "vážnými důsledky". Co tyto nestydaté ženy udělaly? Dovolily si chodit po konferenční místnosti bez šátku na hlavě.