Ženy se více účastní džihádu

17. říjen 2010

Do boje islamistů proti západním cílům i ostatním muslimům se stále častěji zapojují ženy. To je velký posun oproti dřívějším názorům fundamentalistických teroristů, kteří ženy odsouvali stranou i v oblasti džihádu. O změnách v postoji k ženám a žen v islamistickém hnutí hovoří Jan Fingerland.

Jaká je úloha ženy ve společnosti? Podle islamistů, kteří se domnívají, že představují pravý a původní islám, je úlohou žen stát v pozadí a pomáhat mužům. Platí to ve všech sférách života, a tedy i v oblasti džihádu a boje proti údajným nepřátelům islámu. To se nyní možná mění.

Jména jako Sajida al-Rišáví, Muriel Dagauque nebo Colleen LaRouse zvaná „Jihad Jane“ vypovídají o tom, že z žen se staly aktivní bojovnice ve válce islamistů proti západu i proti ostatním muslimům. Zatímco ta první se pokusila odpálit v Jordánsku coby sebevražedná atentátnice, té druhé se to podařilo v Iráku a ta třetí se pokusila zabít jednoho Evropana a podílela se na rekrutování dalších bojovnic. Ostatně za poslední léta se jen v Iráku samotném odehrálo na pět stovek teroristických útoků nebo pokusů o ně, které měly na svědomí ženy. Jejich nasazení má zřejmé praktické důvody. Ženy jsou méně nápadné a také jsou podrobovány méně zevrubným prohlídkám.

Ovšem k většímu podílu žen na teroristickém boji ve jménu radikálního islámu zřejmě přispívají i jiné než praktické důvody, a spíše se dá hovořit o posunu ve vnímání úlohy žen samotnými islamisty. Jedním z prvních propagátorů nasazení žen do boje byl saúdskoarabský vůdce Al Kajdy Júsuf al-Ujajrí, který sám zahynul před sedmi lety. V té době se však už staly běžnými sebevražedné útoky čečenských žen, které ovšem s Al Kajdou přímo nesouvisely.

Také jordánsko-irácký teroristický vůdce Abú Músa Zarkáví, zabitý v roce 2006, se přiklonil na stranu nasazení žen – přesvědčila ho k tomu úspěšná akce zmíněné Belgičanky Muriel Degauquové, která se v roce 2005 úspěšně odpálila v Iráku.

K odpůrcům patří „číslo dvě“ Al Kajdy Ammán Al Zawáhirí a jeho žena Umajma. Ta koncem loňského roku uveřejnila otevřený dopis muslimkám, v němž je vyzvala k pomoci džihádu jiným než přímým způsobem, například podporou svých partnerů. Jedním z důvodů je, že správná muslimka se prý nesmí pohybovat na veřejnosti bez mužského doprovodu, a boj přitom vyžaduje možnost volného pohybu.

V poslední době se mocnou propagandistickou zbraní islamistů stala smrt či zajetí některých ženských džihádistek. Například nedávné odsouzení Aafije Sidikiové americkým soudem za její podíl na jednom útoku v Pákistánu, nebo uvěznění Saúdské Arabky Hily al-Kusajrové v Jemenu se stalo nástrojem pro mobilizaci odporu prostých lidí proti prozápadním vládám v islámském světě nebo Spojeným státům, a usnadňuje rekrutování nových sil. Podobou roli hrají obnovené debaty o integraci a identitě muslimů v západním světě, které zřejmě souvisejí s novým tlakem evropských společností na tamní muslimy, například v souvislosti s pokusy o zákaz nikábu a burky v některých zemích.

Spustit audio