Země EU navrhly pouze šest eurokomisařek. Svědčí to o pohybu zpět, tvrdí Fórum 50 %. Nezaostáváme, namítá europoslankyně
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová požádala vlády členských zemí, aby na eurokomisařský post návrhly dvě osoby, muže i ženu. Žádná však této žádosti dosud nevyhověla. „Smlouvy nic takového neříkají, je na každé zemi, koho se rozhodne vyslat,“ popisuje v pořadu Pro a proti europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Tento požadavek tady byl i v minulosti,“ namítá ředitelka z obecně prospěšné společnosti Fórum 50 % Veronika Šprincová.
Jak vnímáte žádost Ursuly von der Leyenové po dvou nominacích? Je dobře, že ji země oslyšely?
Veronika Vrecionová: Samozřejmě rozumím snaze paní předsedkyně. Určitě je důležité, aby ženy měly stejné příležitosti jako muži. Myslím, že se to děje. Nicméně jsem dlouhodobě odpůrcem jakýchkoliv kvót.
Když máte dva stejně kvalitní kandidáty, tak si myslím, že žena dostane přednost. To se začíná dít přirozeně. Myslím si, že kvóty fungovat nebudou.
Myslíte si, že když Ursula von der Leyenová vznesla prosbu, aby země poslaly kandidátku i kandidáta a země to oslyšely, že to je v pořádku?
Vrecionová: Je to v pořádku. Smlouvy nic takového neříkají a myslím si, že je na každé zemi, koho se rozhodne vyslat a jakého kandidáta zvolí. Rozhodně si myslím, že je správné, že země takto reagovaly a poslaly každý jednoho kandidáta. Vybraly toho, koho považují za nejlepšího.
„Nižší motivace“
O čem svědčí, že je požadavek Ursuly von der Leyenové členskými zeměmi dosud ignorován? Nebyla to od předsedkyně Evropské komise špatná strategie?
Veronika Šprincová: Myslím, že to rozhodně nebyla špatná strategie. Ona s tím koneckonců nepřichází poprvé. Požadavek na to, aby země nominovaly dvě osoby, ženu a muže, už tady byl v minulosti.
Možná to svědčí o tom, že se děje nějaký pohyb směrem zpět. V minulosti se právě díky tomuto požadavku dělo, že země nominovaly muže a ženu, a potom si předsedkyně mohla lépe vybírat.
Samozřejmě ten proces je komplikovaný, je potřeba brát v potaz různá portfolia, různé země, různé politické profily a do toho ještě přichází škatulka pohlaví. V minulosti to měla předsedkyně jednodušší, když si mohla vybírat z větší skupiny kandidátů a kandidátek.
To, že to země tentokrát opravdu nedodržely, svědčí asi o tom, že motivace prosazovat vyrovnanější zastoupení žen a mužů – v tomto případě v Evropské komisi, ale asi obecně v rozhodovacích pozicích – je nižší, než byla v minulosti.
Česká vláda nyní vysílá pouze kandidáta, ale v předchozích deseti letech jsme měli eurokomisařku Věru Jourovou (dříve ANO), která byla výraznou tváří Komise? Nemá v tomto Česko, řekněme, splněno?
Šprincová: Myslím, že to je irelevantní. Předtím tam byli tři eurokomisaři, takže je otázka, jak bychom to tedy vážili, jestli by tam teď ještě měla být jednou žena, nebo ne. Myslím, že požadavek na to, aby země nominovaly ženu a muže, je legitimní. V minulosti se tak dělo, byť Česká republika to nenaplnila ani v minulosti.
My jsme i prostřednictvím České ženské lobby, respektive Evropské ženské lobby apelovali na premiéra Petra Fialu (ODS), aby požadavek dodržel, aby vyhověl. Bohužel se tak nestalo.
„Naprostý nesmysl“
Paní europoslankyně, vy jste několikrát řekla, že výběr pouze jednoho kandidáta je dobrý také proto, že členská země chce vyslat toho nejlepšího, aby získal to nejlepší a nejzajímavější portfolio. Nemůže právě to, že jsme nevyhověli Ursule von der Leyenové a poslali jen jednu nominaci, oslabit portfolio, které kandidát Jozef Síkela (STAN) získá? V našem vysílání to připustil i jako teoretickou možnost ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Vrecionová: Považuji to za naprostý nesmysl. Nedává to žádný smysl. Proč by to mělo oslabovat portfolio? Dva kandidáty neposlala vůbec žádná země, takže jsme na tom všichni úplně stejně. Tento argument považuji za úplný nesmysl.
Čtěte také
Abych to upřesnila, von der Leyenová skládá a přerozděluje portfolia podle své představy fungování Komise. Víme, že ve středu odmítla maltského kandidáta a požádala, aby Malta nominovala ženu. Nebude to tedy hrát značnou roli v síle portfolia kandidátů a kandidátek?
Vrecionová: Nemyslím si, že to bude hrát roli a rozhodně to nebude oslabovat naši vyjednávací pozici. Všechny země poslaly jenom jednoho kandidáta, takže to fakt považuji za naprostý nesmysl.
Ale ráda bych ještě reagovala na to, co kolegyně Šprincová říkala, že v této otázce Česká republika zaostává. Vždyť vidíte, že všechny členské země se rozhodly poslat pouze jednoho kandidáta, je tam jenom šest žen. To znamená, že my rozhodně nikterak nezaostáváme.
Vyváží menší počet žen v Evropské komisy to, že posty předsedkyně Komise a šéfky unijní diplomacie obsadí von der Leyenová a Kaja Kallasová z Estonska? Jaký má europoslankyně Veroniky Vrecionové názor na kvóty? A považuje ředitelka společnosti Fórum 50 % Veronika Šprincová zastoupení žen v tuzemské politice za dostatečné?
Poslechněte si celou debutu v pořadu Pro a Proti ze záznamu v úvodu článku.
Související
-
Von der Leyenová v europarlamentu prošla. Chystá investiční Evropskou komisi, nebo moloch?
Ursula von der Leyenová uspěla, v čele Evropské komise bude dalších pět let. Jaké má ambice, jak získala podporu europoslanců, a kdo ji naopak kritizoval?
-
Von der Leyenová je velmi dobrá politička, míní Zdechovský. ‚Představuje pokrytectví,‘ namítá David
„I když na začátku působila trošku naivně, tak se za těch pět let vypracovala na velmi dobrou a komunikativní političku,“ chválí Ursulu von der Leyenovou europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
-
Vláda na eurokomisaře navrhla jen Síkelu. ‚Nechtěla, aby vybírala von der Leyenová,‘ míní politolog
„Primární důvod, proč Ursula von der Leyenová požádala o kandidáta a kandidátku, je sestavení genderově vyvážené eurokomise,“ říká politolog Tomáš Weiss v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.