Zeman narušil vztahy se Západem, Česko vykročilo směrem Maďarska a Polska, píší New York Times

Klání bylo podle listu všeobecně vnímáno jako referendum o tom, jestli se středoevropské Česko přikloní k Východu nebo Západu.

Deník New York Times výsledek popisuje jako rozhodnutí Čechů zachovat věrnost stávajícímu prezidentu Zemanovi a jeho často kousavému populismu.

Porážka prozápadních sil

Zeman podle novin v zemi podnítil protimuslimské nálady a narušil dobré vztahy České republiky se západními spojenci. Tématem předvolební kampaně byla především otázka respektu a důstojnosti v politice, uvádějí newyorské Timesy.

„Lidé dali přednost politickému veteránu Miloši Zemanovi, který je známý štvavými projevy, vazbami na Moskvu a pěstováním image ‘českého Trumpa‘,“ přidává k tomu Washington Post. Výsledek je podle něj porážkou prozápadních sil v Česku, které se mobilizovaly na podporu Zemanova soupeře.

Drahošovi příznivci nosili placky s nápisem “Slušnost je síla”. Pro podporovatele znovuzvoleného prezidenta ale Zemanova síla spočívá právě v jeho neslušnosti, myslí si deník. Podle New York Times si někteří Zemanovi příznivci myslí, že proti „zbabělým politickým žvástům“ je potřeba působit nevybíravým projevem.

„Jiří Drahoš nabízel proevropskou orientaci země a věrnost hodnotám evropského bloku. Zamítnutím jeho vize Česko vykročilo stejným směrem, kterým se ubírají sousední Maďarsko, Polsko a Slovensko,“ soudí newyorské noviny.

Zleva doprava

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung píše, že ačkoliv byl kdysi Zeman sociálnědemokratickým předsedou středolevicové vlády, v poslední době se přeorientoval doprava.

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš s manželkou Evou zdraví novináře a hosty v pražském Kongresovém centru|foto: ČTK, Ondřej Deml,ČTK

Ještě při prvním zvolení v roce 2013 přitom politik byl zastáncem evropské myšlenky, na Pražském hradě také zavlála evropská vlajka, připomíná týdeník Spiegel. A dodává, že v průběhu prezidentství Zeman Evropskou unii kritizoval a pěstoval dobré vztahy s Ruskem a Čínou.

Servery německých médií se většinou shodují na tom, že otázka migrace byla ústředním tématem prezidentské volby. Zemanova protiimigrační a protimuslimská rétorika mu prý získala přízeň mnoha voličů. Od loňského ledna do listopadu přitom v Česku požádalo o azyl pouze 116 lidí, podotýká k tomu Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Zemanovi k úspěchu pomohly rozpory ve společnosti a jeho schopnost čerpat z obav lidí žijících mimo prosperující města, komentují New York Times. Německý deník Die Welt se pak domnívá, že kromě atmosféry uprchlické krize a protimuslimských nálad v zemi Zemanovi pravděpodobně pomohlo také to, že se volba konala v období politické nestability.

Euroskeptický tandem

Je to ale vláda, ne prezident, kdo v Česku rozhoduje o politické orientaci země, připomíná Süddeutsche Zeitung. Upozorňuje však, že Česko je od říjnových parlamentních voleb bez vlády, druhý pokus k jejímu sestavení dostal tento týden předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Babiš je ale taktéž populistou s euroskeptickými názory,“ komentuje situaci bavorský deník. A Spiegel zase míní, že tandem Zeman-Babiš by mohl Česko posunout směrem k Maďarsku a Polsku.

Die Zeit nastiňuje možný scénář tolerování Babišovy vlády ze strany protiimigrační Svobody a přímé demokracie (SPD) a komunistů. „Obě strany spojuje politický izolacionismus a averze vůči Evropské unii. Kdyby zvítězil Drahoš, rozhodně by odmítal vládu závislou na extremistech,“ má jasno německý týdeník.

Prezident Miloš Zeman přijal na Pražském hradě demisi premiéra Andreje Babiše|foto: ČTK, Roman Vondrouš,ČTK

Zeman je této možnosti prý nicméně nakloněn, staronový prezident už dříve přislíbil jmenovat Babiše premiérem bez ohledu na výsledek. Po svém znovuzvolení ohlásil, že Babišovi dá k sestavení vlády tolik času, kolik bude potřebovat, informuje své čtenáře Süddeutsche Zeitung.

Podle Die Zeitu je těsná výhra Miloše Zemana důkazem rozpolcenosti země: „Stejně jako tomu bylo v jiných evropských zemích, projevil se i v Česku rozkol mezi městem a venkovem, mezi těmi, kterým se daří dobře a těmi, kteří se v současném systému ztratili.“

Týdeník také uvádí, že za pět let v úřadu Zeman zvládl navštívit téměř všechny obce s více než pěti tisíci obyvatel. Jeho voličská základna je především na venkově. Drahoše naopak podpořila větší města, především Praha, a zároveň lidé s vyššími příjmy.

Referendum o Unii

Die Zeit si všímá i Zemanovy vítězné řeči. Upozorňuje, že prezident v ní nekomentoval trpký předvolební boj ani rozkol společnosti, ale hlavně připomenul své vlastní politické úspěchy. Přislíbil sice větší skromnost, vzápětí se však Zeman osopil na své politické konkurenty i na novináře.

Dále naznačil, že v Česku v budoucnu přijde čas na jednání o referendu o členství země v Evropské unii. Zeman podle svých slov došel k názoru, že mnoho politiků a novinářů má méně rozumu než běžní lidé. Proto by chtěl právě „běžným lidem“ dát možnost rozhodovat, píše Süddeutsche Zeitung.

Jiří Drahoš svým příznivcům poděkoval za vlnu energie, která se v průběhu volby vzedmula. Je přesvědčený, že tato jiskra nezmizí, informuje své čtenáře Washington Post. Také další média podotýkají, že Drahoš hodlá být nadále politicky aktivní, formu svého angažmá ale neupřesnil.

Se znepokojením pravděpodobně přijmou Zemanovo vítězství tradiční spojenci Česka jako Francie a Německo. A rovněž evropští lídři, kteří usilují o větší integraci členských států.

„Budou muset i nadále jednat s nepředvídatelným, nevrlým populistou a rovněž i oligarchickým premiérem. Oba mají podporu komunistů v Moskvě,” řekl newyorským Timesům analytik Michal Kořan z pražské pobočky Aspen Institute. A německý Spiegel konstatuje, že výraznou změnu kursu od českého prezidenta nikdo neočekává.