Železný a Kožený

V obou případech jde o to, aby soud mohl rozhodnout, zda jsme měli co do činění s úspěšnými podnikateli, kteří zasluhují respekt, anebo zda podnikali nečestně, a příklad bychom si z nich brát neměli. Dostavit se k soudu by mělo být především v zájmu bývalého populárního televizního ředitele, senátora a europoslance, pokud mu nejde pouze o peníze, ale také o obhájení osobní cti. Podstatné je, že právní výbor Evropského parlamentu nesdílí obavu Vladimíra Železného, že je pronásledován z politických důvodů. Může počítat s procesem spravedlivým, a počínal-li si v souladu se zákonem, nemá se čeho bát.

S Viktorem Koženým je to horší. Souzen bude v Americe, kde ho udali akcionáři jeho společnosti, které připravil o velké peníze. Osudným se mu paradoxně stal jeho český privatizační úspěch. Když chtěl nápad s kupónovou privatizací zopakovat v Ázerbajdžánu, ukázalo se, že tato česká finta v cizině nefunguje. Uplyne asi mnoho let, než bude Kožený z amerického vězení vydán k soudnímu líčení u nás, a kdo ví, zda se ještě někdy v životě podívá na Bahamy. Zatím se zdá, že nejlepší způsob, jak se vyhnout procesu, vymyslel podnikatel Krejčíř s občanstvím v seychelském daňovém ráji. Jsou ovšem i další alternativy, jak uniknout soudu. Podstoupit plastickou operaci, změnit si identitu a někde se nenápadně živit prací. Anebo podnikat tak, že soudit není co. Což je ve své jednoduchosti geniální.