Zelení už o vládě s ČSSD jednat nebudou

8. prosinec 2006

Předseda zelených Martin Bursík je politik, kterého si může i obyčejný člověk vážit - při vší té nedůvěře k současné demokraticky zvolené reprezentaci. Bursík má totiž neocenitelnou vlastnost, že všechno říká na rovinu a dokonce drží stanoviska, ke kterým se už jednou přihlásil.

Bursík a jeho straničtí kolegové tuto vlastnost osvědčili dnes ráno, když oznámili, že přerušili jednání o nové vládě s ostatními. Důvody jsou pochopitelné: Strana zelených dala už na začátku jednání najevo, že má zájem dohadovat širokou koalici pouze do jara 2008. ODS však se sociálními demokraty dohaduje program pro vládu až do roku 2010 a lidovci - tedy další z partnerů - nic nenamítají. Co řekli zelení, to platí, a tak odcházejí.

Na roli Martina Bursíka při jednání o vládě je pozoruhodná ještě jedna věc. Říká otevřeně věci, které ostatní raději tají. Strany totiž při všech jednáních o vládě sledují dvě varianty. Dělají to všechny bez výjimky a nutno dodat, že zatím se stejným úspěchem jako Buridanův osel. Připomeňme, že osel se tak dlouho rozhodoval mezi dvěma kupkami sena, až zdechl hlady.

Strany dvojí tvář své politiky veřejně nepřiznávají, ovšem Bursík se toho nebojí. Vysvětlil, že opouští jen jednu variantu jednání o vládě, stále mu však zůstává druhá - a tou má být stará pravicová trojkoalice. Bursík hovoří na rovinu a tak připouští i to, že se může opírat o toleranci konstruktivních sociálních demokratů.

V této chvíli je tato varianta celkem pravděpodobná, protože s klubem ČSSD se rozloučili už dva poslanci - po Michalu Pohankovi odešel také Miloš Melčák.

Není třeba rozebírat, jaké alternativy pro sestavení vlády mají připraveny ostatní strany - opakují se pořád dokola. A právě v tom je druhý zvláštní rys současné politiky. Nejde jen o politiku dvou tváří, ale také politiku, která funguje jako dejá vu.

Nejméně od počátku listopadu, kdy prezident Klaus jmenoval podruhé premiérem Mirka Topolánka je to víc než jen nápadné. Je to zkrátka tak. ODS postupně opouští myšlenku trojkoalice a snaží se domluvit na vládě s ČSSD. Pokouší se přitom v jednání udržet také lidovce se zelenými, sociální demokraté je naopak odstrkují. To je základní pozice při sestavování vlády, která se opakovala v červenci a listopadu.

Zelení však v srpnu jednání s ODS opustili - a v prosinci to učinili znovu. Teď se čeká na lidovce, jak se rozhodnou na sjezdu. Nutno dodat, že se mnozí občanští demokraté obávají, aby nebyl zvolen předsedou Jiří Čunek. Ten by mohl zopakovat srpnový Kalouskův manévr a dohodnout se na menšinové vládě se sociálními demokraty. Ochotná a tichá podpora komunistů by byla k dispozici.

ODS také dopředu chystá také srpnový model. Když se mezi ČSSD a lidovci nic nestane, může zkusit požádat o důvěru jen zelené, lidovce a již zmíněné sociálnědemokratické přeběhlíky. Zajišťuje se přitom důkladněji. Jak naznačil neocenitelný Martin Bursík, nebude znovu zkoušet menšinovou vládu, ale vezme do ní zelené i lidovce - když do toho budou chtít jít.

Najednou se nemluví o zkráceném volebním období, protože tím by se zbytečně odrazovali lidovci. Zelení už také připustili, že s trojkoalicí by byli ochotni vládnout celé volební období.

Podle opakovaného scénáře probíhá také eroze sociálnědemokratické strany. V říjnu poskytl Pohanka rozhovor deníku Aktuálně.cz, kde vysvětlil, že kvůli výhružkám svých stranických kolegů odchází z poslaneckého klubu, načež si vypnul telefon a přestal chodit do sněmovny. Teď stejný postup zvolil Melčák. Pohanka minule nakonec Topolánkovu vládu nepodpořil, tentokrát by to se dvěma přeběhlíky občanským demokratům nakonec mohlo jít.

tom je tedy výhoda otevřené politiky Strany zelených. Jde o nejméně vlivnou stranu ve sněmovně, proto musí dodržovat pravidla, kterými se řídí i ostatní. O své strategii však hovoří otevřeně a voliči mohou její postup sledovat. Zatím ji odměňují vyššími preferencemi. Podle pravidel dejá vu je možné předpovědět i další vývoj. Ať bude muset ODS strpět širokou koalici se sociálními demokraty a lidovci, anebo zkusí štěstí s trojkoalicí, prezident bude jmenovat vládu již příští týden. Hlasovat o důvěře se bude začátkem ledna.

Pravděpodobnější je ovšem možnost, že to Mirek Topolánek zkusí znovu bez sociální demokracie. Vztahy mezi oběma největšími stranami nejsou příliš dobré - svědčí o tom dnešní přestřelka nad zákoníkem práce v parlamentu. A plán na středopravou trojkoaliční vládu je příliš dobře promyšlený, než aby ho politici jen tak opustili. Už zbývá jenom to, aby se lidovci rozhodli stejně jako zelení. Vzhledem k tomu, že se do vysoké hry na brněnském sjezdu zapojí Miroslav Kalousek, je to nanejvýš pravděpodobné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Petr Holub
Spustit audio