Zdravý vztah nestojí na toleranci nebo kompromisech, ale na respektu, tvrdí párový terapeut Vojtko

15. leden 2023

Tolerance ve 21. století už nemá místo, tvrdí párový terapeut Jan Vojtko. Ten v pořadu Leonardo Plus hovoří nejen o tom, co je ve vztahu dvou osob potřeba, aby byl pevný, obohacující a především odolal času.

„Tolerance je v původním významu slova povýšenecký postoj jednoho člověka k druhému,“ tvrdí terapeut. „Tedy jeden člověk sice neschvaluje, co dělá ten druhý, ale strpí to.“

Čtěte také

A když pak dojde „na lámání chleba“, očekává se, že bude tolerance oplacena stejnou mincí. „Ale když to ten druhý neudělá, přijde velký konflikt a takové to vyčítání.“

To, že je tolerance vyzdvihována jako zásadní osobní kvalita v partnerství, má historické kořeny. „To, že si vybíráme partnera z lásky, je zvyk poměrně mladý, asi jeden a půl století v naší kultuře, dřív nám partnery vybírala rodina.“

„Manželství bylo vždy finanční pakt, tedy potřeba najít si někoho, kdo má třeba větší grunt než já. Takže pak mi rodina vybrala někoho, s kým jsem se musel naučit žít a jasně, že v tu chvíli je tolerance důležitá.“

Nemohu být překvapen, že když se rozhodnu u někoho něco tolerovat, že to pak ten člověk dělá.
Jan Vojtko

Je pochopitelné, že něco ve svém vztahu i ve 21. století lidé tolerují, ale pak přichází potřeba nést i následky této tolerance. „Z psychologického hlediska se dospělost definuje tak, že je člověk zodpovědný nejen za činy jako takové, ale i za jejich důsledky.“

„A nemohu být překvapen, že když se rozhodnu u někoho něco tolerovat, že to pak ten člověk dělá. Potom mu to nemůžu vyčítat, protože jsem s tím tak trochu souhlasil. Proto když takto něco vyčítám, je to trochu nefér.“

Reciproční kompromis je nebezpečný

Vojtko vysvětluje, že intimní vztahy navazujeme proto, abychom se měnili. „Vytváříme je pro to, aby nám partner či partnerka vytvářeli bezpečné prostředí a takovou blízkost, že se jako člověk dokážeme rozvíjet a budovat sami sebe.“

„Protože růst je změna, tak v tuto chvíli přichází ve vztahu respekt. Respekt není automatický souhlas s tím, co ten druhý dělá. K respektu potřebuji velmi silnou odvahu.“

To, že druhého respektuji znamená, že za ním dokážu přijít a říci mu něco, o čem tuším, že mu může ublížit.
Jan Vojtko

„Respekt je o tom, dát druhému možnost reagovat na to, když se mi něco nelíbí,“ dodává terapeut. „Tak vznikne nějaká komunikace a klidně i konflikt, protože i ten je velmi důležitý. Ale díky tomu vznikne i možnost sdílet své emoce, na čemž je ostatně komunikace založena.“

„To, že druhého respektuji znamená, že za ním dokážu přijít a říci mu něco, o čem tuším, že mu může ublížit. Tedy nějakou výčitku, kritiku, ale protože se cítím s tím druhým v bezpečí, tak si to dovolím říci.“

Čtěte také

„Tak ale dojde k pochopení, k dohodě, ke konsensu,“ upozorňuje psycholog. „Ale protože k toleranci se váže kompromis, což je ústupek, ustupuji ze svých hodnot nebo potřeb. A když ustoupíme oba, je to reciproční kompromis.“

Každý člověk má ve svém psychologickém nastavení nějaký prostor, kde může ustupovat. „Ale zmíněný reciproční kompromis je nebezpečný v tom, že máme tendenci si dělat čárky. A jakmile máme pocit, že ustupujeme víc, překračuje to hranici našich potřeb.“

„Jasně, že v každém vztahu je nějak přítomná tolerance a kompromisy, ale já bych měl vstupovat do vztahu s tím druhým se snahou o respekt a o dosažení dohody,“ shrnuje Jan Vojtko.

Jakými fázemi prochází vztah dvou lidí? Jak si lidé vybírají svůj protějšek? Co všechno ovlivňuje délku trvání vztahu? Poslechněte si celé Leonardo Plus!

autoři: Šárka Fenyková , oci
Spustit audio

Související