Zdravotnictví se vrací státu

Tento případ zaznamenalo zdravotnictví, kde už jde jenom o to, nakolik se role státu posílí. Rozhodující hlasování proběhlo dnes ve sněmovně, která schválila zákon, podle kterého budou do správních rad všech zdravotních pojišťoven jmenovat dvě třetiny zástupců sami poslanci a třetinu vláda. Vláda také může kdykoli odvolat ředitele pojišťovny. Fakticky to znamená, že pojišťovny budou plně pod kontrolou politiků, kteří jsou právě u moci.

Posunů, které by posílily stát jsme v poslední době zažili víc. Ministr zdravotnictví David Rath ovládl Všeobecnou zdravotní pojišťovnu prostřednictvím nucené správy a připravil vyhlášky, které určují ceny zdravotní péče i léků. Pokud dříve byly pochybnosti, jestli vyhlášky nejsou proti ústavě případně proti evropským předpisům, teď vláda nemá pochyb. Ve všech těchto případech ale šlo o operativní zásah, zákon o pojišťovnách mění významně systém. A opatření se bude těžko vracet.

Během týdne donutili poslanci ODS sociální demokraty a komunisty k tomu, aby vrátili k projednání do výboru svůj návrh na neziskové nemocnice. I tento návrh znamená převratný posun směrem ke státní kontrole.

Zavádějící je přitom u zákona terminologie. Podle něj má sto neziskových nemocnic tvořit páteřní síť českého zdravotnictví. Nemocnice sice mohou patřit jako dosud krajům, nebo dokonce soukromníkům, budou se ale muset chovat přesně tak, jak jim nařídí stát. Vláda určí, jak vysoké mají být platy, ministr zdravotnictví stanoví obory péče i cenu, kterou za ni zaplatí. Být zřizovatelem je dobré jen k tomu, že budou platit případné dluhy, které nemocnice vyrobí.

O vstupu do sítě přitom nebude rozhodovat soutěž, ale verdikt ministra zdravotnictví. Vrací se tím systém komunistických ústavů národního zdraví, kdy někdo nahoře rozhodoval o všem. Tento zákon může tedy projít sněmovnou v lednu, zglajchšaltované nemocnice pak doplní postátněné pojišťovny.

Vraťme se k dnešnímu hlasování ve sněmovně, abychom věděli, kdo vlastně o posílení státu ve zdravotnictví rozhodl. Podle očekávání to byla levicová fronta sociálních demokratů a komunistů. Smutná ovšem byla role Unie svobody - z deseti členů přišli hlasovat o rozhodujícím zákonu jen tři a navíc byli pro posílení státu. Tentokrát se příliš nevyznamenali ani občanští demokraté. Více než třetina, plných třiadvacet poslanců hlasovat ani nepřišla, zřejmě museli na vánoční nákupy. Jejich neúčast výsledek příliš neovlivnila, protože se zřejmě vypárovali s kolegy od ČSSD, kontrastovala však s rozhodností komunistů, kteří dobře věděli, o co běží. Ve sněmovně chyběli jen tři a hlasovalo jich víc než občanských demokratů.

Samozřejmě ještě není všem hlasováním konec. Zákon o pojišťovnách i o neziskových nemocnicích nepochybně sněmovně vrátí senát i prezident. Pokud ovšem občanští demokraté nevyužijí možností obstrukce, stihnou levicoví poslanci ještě do března či dubna zákony schválit zcela definitivně. Pak budeme mít zpátky státní zdravotnictví.

O tom, že je pokus míněn zcela vážně, svědčí i argumenty, se kterými ministr zdravotnictví David Rath zákony hájí. Vysvětluje, že stát vybírá zdravotní daň, je potom jen logické, když poslanci přímo řídí pojišťovny, které peníze rozdělují. Stát je také podle ústavy odpovědný za dostupnost zdravotní péče. Proto je jen logické, když si vybere nemocnice a rozdělí jim peníze, aby léčily.

Rath připomíná, že se nejedná o úplně státní zařízení, jako před listopadem. Pojišťovny ani nemocnice skutečně úplně státní nebudou. Jejich statut ale bude předlistopadovým státním podnikům odpovídat víc, než současné státní instituce. Být pojišťovny a nemocnice skutečně státní, musely by přísně dodržovat pravidla o vypisování veřejných zakázek a další byrokracii spojenou se správou veřejného majetku. V navrženém systému ale mohou politici i úřadníci rozhodovat o všem bez odpovědnosti - pokud nebudou kontrolovat sami sebe.

Výzkumy veřejného mínění ukazují, že občané nechtějí větší roli státu ve zdravotnictví - přálo by si ji jen patnáct procent. Přesto začíná dostih, jestli budou dříve volby, anebo státní zdravotnictví.