Zdeněk Velíšek: Západ nemá na vybranou

Po včerejším rozhovoru s ukrajinským premiérem Jaceňjukem Obama řekl, že pokud Rusko nezastaví vpád na Ukrajinu, USA a jejich spojenci budou „nuceni Ruskou federaci přimět, aby za takovéto počínání zaplatila“
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Po včerejším rozhovoru s ukrajinským premiérem Jaceňjukem Obama řekl, že pokud Rusko nezastaví vpád na Ukrajinu, USA a jejich spojenci budou „nuceni Ruskou federaci přimět, aby za takovéto počínání zaplatila“

Západ nemá na vybranou. Vlažná reakce na usurpování Krymu Moskvou se mu – v dlouhodobé perspektivě - jen vymstí. Krym se už pravděpodobně nedá zachránit.

Ale Krym byl v Putinově plánu od počátku patrně jen předpolím v protiofenzívě, ke které se rozhodl tváří v tvář perspektivě, že po podpisu asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou ztratí největší evropskou postsovětskou republiku pro svůj záměr vrátit Moskvě pozvolna moc nad tak velkým územím, jaké Rusko ovládlo za sedm desetiletí vlády sovětů. Takový záměr vidí svět za jeho plánem na vytvoření eurazijské unie.

Vlažná reakce Západu povzbudí Putina k tomu, aby rychle udělal to, o co mu šlo původně. Vyvolat na celé Ukrajině antievropské nálady a zmařit i podruhé pokus Ukrajinců o zakotvení země v evropském prostoru. Poprvé to za něj udělal Janukovyč ve Vilniusu.

Dnes je Ukrajina zmrzačena odtržením Krymu a napůl ochromena napětím na východě země. Uspěchaná příprava podpisu politické části asociační dohody s Evropskou unií je ze strany kyjevské vlády logickým pokusem nenechat se odpočítat a pokračovat v zápase za evropskou Ukrajinu.

Čtěte také

Ale ze strany Evropské unie je v této chvíli riskantním krokem. Může vyostřit snahy Ruska o demostraci toho, že východ Ukrajiny chce zůstat v ruské sféře vlivu. Po odtržení Krymu k tomu snad ani nemusí potřebovat zakuklené vojáky. Možná budou stačit jen dosavadním vývojem povzbuzené masy proruských Ukrajinců, nebo třeba jen aktivity militantních proruských polovojenských oddílů či živelně vzniklých místních bojůvek.

Ale právě proto, aby se uskutečnění takového scénáře předešlo, musejí být reakce Západu důrazné. Není pochyb o tom, že obchodní sankce budou jejich inciátory bolet. Francie například váhá, zda zrušit miliardový, už skoro dokončený obchod s Ruskem: Dvě vysoce sofistikované vojenské lodi má už téměř připravené k dodání do Ruska. Francouzské loděnice bojují o přežití. Zruší-li se ten obchod, nezaměstnanost zase o trochu vzroste a nadcházející komunální volby mohou být pro vládní stranu ještě větší pohromou, než se čeká.

Finance, peníze

Evropa vůbec s obětmi pro ukrajinskou kauzu váhá, protože všude na domácí scéně pomohou nacionalistickým a antievropským stranám získat sílu. Už dnes jsou leckde schopné útočit na vládní pozice, na euro a na evropskou soudržnost.

Ale kdyby Západ dokázal Rusko izolovat na globální politické scéně, nemusel by k dvousečným hospodářským sankcím sáhnout. Dostavily by se jaksi samy. Obchodovat se zemí v globální karanténě by bylo prostě pro podniky riskantní. A kdyby se Rusko ekonomicky přeorientovalo na Východ, do Asie, jak se teď uvažuje, najde tam země schopné konkurovat mu lacinou pracovní sílou, ale neschopné nabídnout mu to, co Západ.