Zdeněk Velíšek: Plusy a mínusy summitů
Úterní bruselské zasedání ministrů vnitra odhalilo slabé stránky dosavadního silně improvizovaného řešení uprchlické krize.
Také ukázalo, jak naléhavé je upevnění soudržnosti evropské struktury, které osmadvacet států svěřilo svou budoucnost. Nicméně přes neexistenci jednomyslnosti v sále, rozhodli účastníci ministerské schůzky o nejnaléhavějších aspektech zacházení s migranty na evropské půdě.
A to bylo akutní. Středeční summit se pak už jen soustředil na to, co musí Evropská unie dělat v delší perspektivě a mimo své hranice, nemá-li ji příval běženců stejně ochromit. To už nevyvolávalo takové emoce a shoda na tom, co dělat byla rychlá.
Do Libanonu, Jordánska a Turecka potečou z fondů EU i ze členských států peníze. A to prostřednictvím Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky a Světového potravinového programu. Spolu s pomocí, kterou tam poskytují evropské a jiné občanské iniciativy, mohou tyto finanční prostředky pomoci zmírnit exodus syrských uprchlíků z vlasti i z regionu.
Stejně ale Evropu neopouští obava, že touha Syřanů dostat se mimo nebezpečí poroste dál, nepřestanou-li boje a devastace v jejich vlasti. Rusko dalo minulý týden najevo, že tam hodlá rozhodnout zápas o vládu v zemi vojensky. Vzápětí ale navrhlo jednání Američanům.
Evropa v Bruselu naznačila, že na takových jednáních by se chtěla podílet. Francouzský prezident rovnou navrhl další ženevskou konferenci o Sýrii.
Středeční summit EU v Bruselu udělal také první kroky k budování tzv. "hotspotů", center pro registraci uprchlíků- V Itálii a v Řecku. Nejen středoevropští politici, i ředitel Frontexu Fabrice Leggeri, po nich už dlouho volá.
Tisku řekl v Bruselu: "Usiluji o to aby Frontex co nejdřív disponoval vším, co je třeba k provádění registrace, jak po technické tak po personální stránce. Korektní registrace imigrantů pomůže vnést systém i do jejich rozmisťování."
Ta jeho druhá věta mě vrací k prvnímu dni bruselského sněmování. Kvóty tam byly v úterý odhlasovány, ale devatenáct členských států, mezi nimi třeba i Francie, Německo a Belgie - ale i Česká republika - nezakotvily dodnes takzvané evropské právo na azyl do svých národních legislativ.
Nebo o tom, zda a jak to udělaly, neinformovaly Evropskou komisi. Ta jim v den konání středečního summitu zaslala varovné dopisy, jak se dověděl ten, komu z dění v Bruselu neunikl ani jediný detail.
Zpráva o tomto kroku Evropské komise je ale tak lakonická, že z ní nelze vyčíst, zda je tento krok mimo jiné také prevencí před námitkami proti povinným kvótám, které vznášejí jejich přehlasovaní odpůrci. Kdyby tomu tak bylo, zase by se rozhořely vášně.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3478705.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
