Zbytečné mínění

Rok co rok se u nás podle mínění občanů zlepšuje životní prostředí, vztahy České republiky se zahraničím, situace v kultuře a v armádě či nabídka služeb. Naopak se v meziročním srovnání neustále zhoršuje české zdravotnictví, bezpečnost, nezaměstnanost, soudnictví, přistěhovalectví, roste korupce a hospodářská kriminalita, ubývá sociálních jistot, upadá zemědělství a zhoršuje se právní prostředí. Každým rokem se pak notoricky pociťuje dramatické zhoršení politické situace. U některých oblastí je rozpor mezi pocitem a realitou zřejmý. Odborníci na životní prostředí budou sotva sdílet veřejný optimismus. Podobně kulturní minorita. Naopak například lékaři mohu být právem znechuceni, že si veřejnost necení jejich stále profesionálnější péče, kterou umožňuje rychlý vědecký pokrok, lepší léky a investice do vybavení nemocnic a ambulancí.

Paradoxní je, že se podle dotázaných meziročně zlepšilo fungování hospodářství a zhoršila životní úroveň. Cena podobných výzkumů veřejného mínění ovšem spočívá právě v tom, že ukazují naši převažující neschopnost realisticky vidět svět. Svědčí o naší špatné paměti, frustraci či přetrvávající neschopnosti prokouknout manipulaci. Za těchto okolností by ale bylo s podivem, kdybychom objektivně zaregistrovali nějaké zlepšení či zhoršení. Dotazováni jsme zdá se zbytečně.