Zbudováním Národního onkologického institutu roztrháme současné týmy lékařů, kritizuje přednostka
Potřebujeme v Praze nový onkologický komplex za 7 miliard korun z národního plánu obnovy? „Jedná se o systém, v němž pacient neobíhá jednotlivá pracoviště či oddělení. Ale celý ústav, který poskytuje onkologickou péči, je postaven kolem něj. Tam, kde se podařilo takové instituce vybudovat, se péče dostane na kvalitativně jinou úroveň,“ vyzdvihuje David Cibula, tvůrce projektu Národního onkologického institutu. S jeho zbudováním ale nesouhlasí přednostka Jana Prausová.
„Kvalitní a inovativní péče už je u nás poskytována díky síti komplexních onkologických center a dvou národních onkologických center. Mimo to celou řadou dalších pracovišť na úrovni krajů,“ uvádí v Pro a proti předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole Jana Prausová.
Čtěte také
A cituje data Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS), podle kterých je Česká republika na špičkové evropské úrovni. „Posunuli jsme se tedy zcela na Západ a opravdu se nemáme za co stydět.“
Onkogynekolog a vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Cibula, tvůrce projektu Národního onkologického institutu, upozorňuje, že nejde o český nápad. „Takové instituty jsou po celé Evropě. A tam, kde vznikly, patří ke špičce v léčbě, výzkumu a výuce.“
Výhoda onkologické nemocnice je, že je vše uspořádáno okolo pacienta – na jednom patře mu udělají kompletní diagnostiku.
David Cibula
Prausová ovšem soudí, že cesta institutů izolovaných od fakultních a univerzitních nemocnic není rozumná: „To, že je takový ústav připojen na fakultní nemocnici, je jeho výhodou, protože tito pacienti jsou polymorbidní a potřebují péči dalších odborníků právě z velkých nemocnic.“
„Jenže fakultní nemocnice má spoustu jiných úkolů, které musí plnit,“ namítá Cibula. „Výhoda onkologické nemocnice je, že je vše uspořádáno okolo pacienta – vejde do jednoho pracoviště a na jednom patře mu udělají kompletní diagnostiku a tak dále.“
Cibula: Jde o systémově jiný přístup k léčbě
Onkoložka připomíná, že klinika, kterou vede, je uznána jako špičkové pracoviště. „Právě proto, že žádný pacient není jen onkologický, ale polymorbidní, tak je výhodou, že jsou ve fakultní nemocnici, kde se špičkovými odborníky můžeme řešit jeho problémy kardiologické, diabetologické, gastroenterologické a další.“
Čtěte také
„Vytržení onkologie a izolaci nepovažuji za výhodu, týmy by měly být komplexní,“ dodává Prausová. „Klinických a radiačních onkologů je nemnoho. Když v Praze uděláme tento institut a budeme se snažit tyto lékaře získat, tak roztrháme stávající týmy a zničíme, co je vytvořeno.“
Onkogynekolog rozumí obavám z personálních změn, které by institut přinesl. „Budujeme týmy dlouhodobě a vytvořit fungující tým není jednoduché. Určitě by to byla věc, která by s těmi vodami hnula, to nezastírám.“
„Ale nebál bych se toho,“ dodává a vysvětluje: „Zvýšilo by to atraktivitu oboru a měli bychom čas připravit odborníky, aby tam mohli pracovat. Hlavně potřebujeme sehnat ne 50 klinických onkologů, ale právě velmi pestrý tým odborníků. Věřím, že ty by Praha dala dohromady.“
Tím, že postavím dům, se atraktivita nezvýší. Kolektiv nedělá budova, ten se vytváří mezilidskými vztahy.
Jana Prausová
Vybudovat tým trvá roky, opakuje onkoložka. „V Praze existují tři lékařské fakulty, kde mediky učíme multidisciplinárně. A tím, že postavím dům, se atraktivita nezvýší. Kolektiv nedělá budova, ten se vytváří mezilidskými vztahy, které se tvoří léta a mravenčí prací,“ varuje před personálními dopady nového institutu Jana Prausová.
„Snažím se jen vysvětlit, že se nejedná jen o přesun nebo o novou budovu, ale o systémově jiný přístup k onkologické péči. Je to výjimečná šance pro celou generaci pacientů i odborníků. Pokud ji nevyužijeme, budeme muset vysvětlit příštím generacím, proč jsme se tak rozhodli,“ uzavírá David Cibula.
Poslechněte si Pro a proti, ptá se Karolína Koubová.
Související
-
Karel Barták: Národní plán obnovy se rodí těžce. Ještě těžší však bude peníze utratit
Místopředseda vlády Karel Havlíček poprvé veřejně prezentoval Národní plán obnovy, tedy koncepci utrácení 192 miliard korun, které vláda dostane z evropského fondu.
-
Co se v Česku zlepší za evropské peníze? Plán obnovy neříká, kam se země posune, kritizuje senátor
Obsahuje český Národní plán obnovy dlouhodobé vize a perspektivy, nebo jde jen o sbírku nápadů bez jasného zacílení? Nastartuje Česko, nebo evropské miliardy promarníme?
-
Julie Hrstková: Plán obnovy nemá být plánem pomoci vládních přátel
Zhruba 172 miliard korun může dostat Česká republika na obnovu ekonomiky po koronaviru z prostředků EU. Podmínky pro rozdělení peněz jsou na první pohled rozumné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.