Zápas o moc v Gaze

Ve stejném duchu se odehrály i víkendové události. Začaly v pátek třemi únosy, jejichž oběťmi se stali čtyři francouzští humanitární pracovníci a jejich palestinský kolega, potom náčelník policie v Gaze Ghází Džabalí a pak šéf vojenské koordinace v jižním sektoru Chálid Abú Alúl. Všichni byli zakrátko postupně propuštěni. Únosy údajně provedla málo známá skupina Brigády Abú Ríše spojovaná s Fatahem Jásira Arafata a nezaměstnaní palestinští policisté na protest proti korupci a absenci slibovaných reforem.

Džabalího propustili poté, co jim Arafat údajně přislíbil, že ho zbaví funkce a postaví před soud za to, že bral úplatky, odcizil osm milionů dolarů a znásilňoval ženy, jak prý sám přiznal. Arafat Džabalího skutečně funkce zbavil a do čela velení v Gaze jmenoval svého synovce Músu Arafata a dalšího svého člověka, Saíba Adžíze.

Nato podal demisi palestinský premiér Ahmad Kurája, který situaci v pásmu Gazy označil za katastrofu a bezprecedentní chaos. Arafat rezignaci nepřijal, ale Kurája ji odmítl stáhnout. Od té doby vládne bezprecedentní chaos i v palestinské vládě. Arafat se Kuráju pokusil uchlácholit slibem, že zahájí reformu bezpečnostních složek, kterou už dlouho požaduje mezinárodní společenství v čele s Egyptem, a zavázal se, že jejich počet zredukuje z osmi na tři.

V pásmu Gazy vyhlásila palestinská samospráva výjimečný stav. Po jmenování Arafatova synovce Músy a Adžíze propukly na několika místech demonstrace, na kterých příslušníci Arafatových vlastních složek Fatah a Mučedníků od Al-Aksá proti jeho rozhodnutí protestovali s tím, že takové reformy nikam nepovedou a korupce vymýcena nebude. Demonstrace vyvrcholily ozbrojenými srážkami v Chan Júnis, zapálením vojenské rozvědky a obsazením místní televizní a rozhlasové stanice Arafatovými věrnými. Při nepokojích bylo zraněno 18 lidí. Podle nejnovějších pondělních zpráv Arafat synovce Músu na nátlak demonstrantů odvolal.

Pokud Kurája své slovo dodrží a funkci skutečně složí, mnoho lidí jeho odchod oplakávat nebude. Od svého jmenování loni v září byl Arafatovou ochotnou a poddajnou loutkou a jeho nejpozoruhodnějším úspěchem a patrně rekordem v historii politiky je to, že za celou dobu ve funkci premiéra neudělal dočista nic. S izraelským premiérem se nedokázal ani sejít, nepřijal jediné zásadní rozhodnutí a nenaznačil ani snahu obnovit mírová jednání. Své křeslo získal právě díky oddanosti Arafatovi, který jím nahradil Kurájova předchůdce Mahmúda Abbáse. Ten se vyznačoval nečekanou samostatností a rezignoval po pouhých čtyřech měsících ve funkci kvůli sporům o pravomoci s Arafatem. Po jeho demisi se slibně se vyvíjející obnova mírového procesu zastavila. Kurájova odchodu z čela vlády si však nikdo ani nevšimne.

V palestinské samosprávě se ale nic zásadního nezmění, ani kdyby Kurája premiérem zůstal. Hlavním problémem zůstává stále Arafat, který se odmítá vzdát sebemenšího zlomku moci, a všechno nasvědčuje tomu, že dokud bude naživu, nedojde v blízkovýchodním konfliktu k žádnému významnému posunu. Izraelský server Debkafile, který disponuje důvěryhodnými vojenskými a zpravodajskými zdroji, tvrdí, že víkendové únosy zinscenoval sám Arafat, aby svou moc ještě posílil. Reformy chce prý provést jen naoko a pozornost soustředit na převzetí moci v pásmu Gazy po odchodu Izraelců. Zejména se mu nelíbí izraelský návrh, aby egyptsko-palestinskou hranici zajišťoval Egypt s početným vojenským kontingentem, s nímž egyptský prezident Husní Mubarak víceméně souhlasil. A třetím důvodem Arafatova víkendového tyátru mělo být předvedení prostému lidu, že pouze on dokáže bojovat proti korupci. Tomu však při jeho pověsti neomezeného samovládce, který podle mnoha podložených informací zpronevěřuje miliony dolarů z rozpočtu palestinské samosprávy, uvěří jen málokdo.

Situace v pásmu Gazy je odrazem rostoucí nervozity a sílícího zápasu o moc na tomto území. Šaron chce tamějších asi osm tisíc židovských osadníků odstěhovat do konce příštího roku, a pokud do izraelské vlády vstoupí levicová Strana práce Šimona Perese, mohl by se termín dokončení evakuace ještě zkrátit. Palestinská samospráva čelí obrovskému tlaku a nespokojenosti Gazanů, kteří jsou navíc už několik měsíců vystaveni vojenským akcím izraelské armády s cílem likvidace teroristů a podzemních tunelů k pašování zbraní z Egypta. A minulý týden přišel Arafat o jednoho z nejvěrnějších mezinárodních příznivců, zmocněnce OSN Terjeho Roed-Larsena, který v Radě bezpečnosti poprvé prohlásil, že palestinský předák blokuje reformy a brzdí mírový proces. Podle izraelského serveru Haarec, který cituje palestinské zdroje, se Arafat tak rozzlobil, že Larsenovi zakázal vstup na palestinská území i setkání s politickými představiteli.

Víkendové události vzbudily mezinárodní obavy, že palestinská samospráva ztrácí nad pásmem Gazy kontrolu. Její pozice je rozhodně nestabilní a zhoršení bezpečnostní situace v Gaze se zdá být nevyhnutelné.