Západ už jednal s většími vrahy, říká o možných vyjednáváních s Asadem Joch

17. březen 2015

Měl by se Západ bavit se syrským prezidentem Bašárem Asadem? Jeho režim během několika let provedl řadu zásahů, které mezinárodní společenství jednotně a ostře odsoudilo.

Nyní, s expanzí organizace Islámský stát, vystupuje i v západních médiích Asad jako bojovník proti terorismu.

Spojené státy tvrdí, že bude nutné s Asadem jednat o politickém předání moci, ale Evropská unie je přesvědčena, že syrský prezident nemůže být partnerem v boji, i když je nepřítelem IS.

„Bez jednání s Asadem se rozumného uspořádání na Blízkém východě nedobereme,“ řekl v našem vysílání bezpečnostní analytik Tomáš Šmíd z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Podle něj je syrská armáda jediným významným hráčem v regionu, který brání další expanzi Islámského státu.

Zda jednání Západu se syrským prezidentem nebude vnímat syrská opozice jako zradu, není tak důležité, soudí Šmíd.

„Konstruktivní syrská opozice je v současné době příliš malý hráč na to, aby měla hrubou mocenskou váhu,“ dodal analytik.

Joch: Očekávejme kantonizaci Sýrie

Ředitel Občanského institutu Roman Joch souhlasí se Šmídem: „Evropské stanovisko je neracionální.“

Ten připomněl, že Západní demokratičtí státníci jednali v minulosti s mnohem masovějšími vrahy jako například Stalin nebo Mao Ce Tung.

Navíc je syrský prezident mocensky závislý na Íránu, a s tím se jednání vedou, tvrdí Joch.

„Podstatnou otázkou je, o čem vlastně s Asadem jednat,“ ptá se ředitel Občanského institutu.

Spíše než syrskou armádu Joch považuje za mnohem efektivnější sílu schopnou boje proti Islámskému státu Jordánsko.

„Jeho armáda je velice dobře vyzbrojená, vycvičena Brity, a loajální svému králi, který je spojencem Západu.“

Budoucnost Sýrie každopádně rozhodně není v jednotě. „Představa, že Sýrie bude jednotným státem je passé, lze čekat kantonizaci,“ očekává Roman Joch.

autoři: oci , bum
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.