Západ mlčí k pronásledování křesťanů ve více než 150 zemích světa
„Válka proti křesťanům“ – tak zní titulek článku v americkém prestižním týdeníku Weekly Standard. Zabývá se pronásledováním křesťanů v Africe, Asii a na Blízkém východě.
Autor článku Paul Marshall uvádí tři důvody, proč je potřebné se zabývat perzekucí křesťanů v současnosti.
Pronásledování totiž nabývá masivních rozměrů, neinformuje se o něm, a v mnohých částech světa rychle roste. Známá americká instituce Pew Forum uvádí, že křesťané trpí pronásledováním na mnohem větším počtu míst než jakékoliv jiné náboženské skupiny.
V letech 2006 až 2012 se podle Weekly Standardu stali křesťané terčem útoků ve více než 150 zemích světa. Jde tedy o tři čtvrtiny států na naší planetě. K podobným statistikám dospěly časopisy Newsweek nebo Economist. Ukazují na něj statistiky organizace Open Doors, jež se těší úctyhodné 60leté historii.
Většina obyvatel na Západě o těchto skutečnostech nic netuší. Pouze několika málo případům se dostalo mediální pozornosti. Například Meriam Ibrahim Išagové, která v súdánském vězení porodila dítě.
Meriam byla vychována jako křesťanka, ale když tamní úřady zjistily, že otec byl muslim, byla odsouzena k trestu smrti za odpadlictví od muslimské víry. V Súdánu se navíc nesmí muslimská žena provdat za křesťana, takže stát anuloval její manželství s Američanem.
V Pchjongjangu zase poslal severokorejský soud jihokorejského misionáře Kim Čong-uka doživotně na nucené práce. Byl obviněn ze špionáže a z pokusu o založení církevního sboru.
Mediální pozornosti se dostalo i rozhodnutí čínské vlády zbourat kostel v diecézi prefektury Wen-čou. Navštěvovalo ho na tři tisíce věřících. Podobný osud postihl i další kostely v uvedené diecézi.
Světová média podrobně informovala o únosu stovek školaček v Nigérii. Zosnovalo ho letos v dubnu radikální islámské hnutí Boko Haram, napojené na Al Kajdu. Mezi unesenými dívkami jsou sice i muslimky, ale většinou jde o křesťanky. K únosu došlo v oblasti převážně křesťanské. Dívky jsou nuceny konvertovat k islámu a teroristé se netajili záměrem prodat je do otroctví.
Uvedené případy byly a nadále jsou medializovány. Zejména proto, že se jedná o zvlášť bolestné a dojemné příběhy, nebo v nich jde o život cizincům. Média však podle Paula Marshalla prakticky mlčí o bezpočtu jiných případů. Po únosu školaček v Nigérii hnutí Boko Haram povraždilo stovky lidí, zejména křesťanů, a zničilo 36 křesťanských kostelů.
V Súdánu byla zadržena další žena – Faiza Abdalla, kvůli podezření z konvertování ke křesťanství. 8. dubna soud zrušil její manželství, protože její manžel byl katolík.
Írán posílá do vězení pastory rychle rostoucí podzemní církve. Jsou tam mučeni, což je i případ amerického občana, pastora Saeeda Abediniho.
Vietnam uvěznil více než 60 křesťanských vůdců. Eritrea zadržuje ve vězeních více než 1000 křesťanů v natolik nelidských podmínkách, že vězni postupně umírají nebo jsou zmrzačeni.
Somálská islamistická skupina Al-Šabáb systematicky pátrá po křesťanech a ty, které chytí, bez váhání vraždí. Pronásledování kvůli víře zakoušejí i příslušníci jiných náboženství, především baháisté, budhisté v Tibetu, nezávislí budhisté ve Vietnamu a další.
Spojené státy byly vždy považovány za zemi, která se zasazuje o svobodu pro všechny náboženství. Další západní země se na Američany v tomto ohledu dívaly tak trochu s opovržením. V posledních letech se ale karta obrací.
Washington k případům porušování náboženské svobody spíše mlčí, zatímco západní Evropa se ozývá hlasitěji než předtím. Britský premiér David Cameron nedávno řekl: „Naše náboženství je ve světě nejvíc pronásledované. Musíme se proti tomu postavit a neměli bychom se za to stydět.“
V podobném duchu se vyslovila i německá kancléřka Angela Merklová. Italské ministerstvo zahraničních věcí zřídilo instituci na monitorování náboženské svobody. Před dvěma lety dokonce Itálie organizovala konferenci o masakru křesťanů v Nigérii.
Podobně bývalý francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner zřídil instituci, která sleduje případy útoků na svobodu náboženství ve světě. Naproti tomu americký prezident Barack Obama vystoupil sice s plamennou řečí o náboženské svobodě na tradiční snídani v Bílém domě, věnované náboženským otázkám.
Po jeho slovech ale žádné konkrétní činy nenásledovaly. V posledních letech Washington marginalizuje náboženskou svobodu různými způsoby.
Po masakru 25 koptských křesťanů v Egyptě v roce 2011 pouze vyjádřil lítost nad tragickou ztrátou životů „mnoha demonstrantů a příslušníků bezpečnostních sil“ a obligátně vyzval „obě strany“ ke zdrženlivosti.
V každoroční zprávě amerického ministerstva zahraničních věcí o stavu náboženské svobody ve světě šéf diplomacie John Kerry konstatoval, že „křesťané byli hlavním cílem společenské diskriminace a násilí v některých částech světa, příslušníci jiných náboženství, jako muslimové, také trpěli“.
Američtí představitelé se natolik bojí obvinění ze selektivního zastávání křesťanů, že raději jejich pronásledování bagatelizují.
Zpracováno za zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
