Zamyšlení - 8.4.

Navíc jsem do dnešních dnů zůstal nevěřící. Náboženskou podstatu těchto svátků beru jako společnou kulturní, duchovní výbavu nás všech v evropském prostoru, ale nejsem schopen ji vnitřně sdílet. Dokonce se mnohých křesťanských rituálů spojených s oslavami velikonoc dodnes trochu bojím. Být například svědkem představení křížové cesty o Velký pátek na takové Sicílii je zážitek pro člověka mého typu na samé hranici únosnosti.

Přesto pro mě nejsou velikonoce vůbec mrtvé. Naopak je postupně stále víc ctím. Představují pro mne podstatný pevný bod v přirozeném běhu lidského života, který ubíhá v pravidelně se opakujících ročních cyklech. Jak člověk stárne, asi víc a víc tíhne k rituálům a já jsem velký vyznavač těch s kořeny. Těch, které tu sdílely generace před námi, dívajíce se na stejnou krajinu, mluvíce stejným jazykem, prožívajíce kalendářní rok vlastně stále stejně nebo podobně. Léto, prázdniny, podzim, škola, vítr, draci, zima, sníh, vánoce, a jaro velikonoce. Velikonoce jsou jednoduše řečeno úžasné tím, že to jsou tradiční svátky jara, vzkříšení, mládí, svěžesti, naděje.

A v tomto smyslu nechci zanedbat přesně to, co uniklo v dětství mně. Totiž neodbýt emoce spojené s velikonocemi pro své děti. Nabídnout jim velikonoce jako radostný prožitek, který každý cítí trochu jinak, ale základ je společný. Tím je prostá radost ze života. Těšení se na to, že zase budeme se svými blízkými, že ač nevěřící navštívíme emocemi a sváteční atmosférou nabitý kostel, a že budeme dospělí a děti společně obcházet sousedy s velikonoční koledou. Bez dětí by tohle všechno asi tak intenzivní nebylo, tak nezbývá než být vděčný osudu za to, že je tak jak to je.

A velikonoce a zvířata? Když jsem tedy aktuálně tím ředitelem ZOO. Z jedné strany jsou lidské svátky zvířatům určitě fuk, z druhé strany je však jaro bezesporu nejšťastnějším obdobím roku pro všechno živé. Přijdete-li v těchto dnech do ZOO, uvidíte, že zahrada je plná chuti žít, mláďat, plná zdraví a vychutnávání si obyčejných zvířecích radostí - sluníčka, čerstvé zeleně, svěžího vzduchu, pohybu, života skupin, stád, hejn a rodin spolu. A tak není vůbec marné zajít se o velikonocích podívat do ZOO. Jak to funguje podobně ve světě zvířat i lidí. Jsem si jist, že naše zvířata jsou v těchto dnech nejvíc schopna na vás přenést přirozenou radost ze života. Ať jste mladí nebo staří, s rodinou či sami. Ať jste věřící nebo bez vyznání.

ZOO vás nakazí velikonoční chutí žít. Přeju vám krásné velikonoce.