Zamotaná privatizace hnědého uhlí

Dokonce 63 procent státního podílu v Unipetrolu měl rozhodnutím vlády předloni získat Agrofert, ale Andrej Babiš jedenáct a půl miliardy nezaplatil. Žádal dodatečně cenu snížit, což už Špidlův kabinet odmítl a tak nakonec vše se vrátilo na začátek - na jaře se má vybírat nový vlastník a pokud je známo, Babiš má opět interes.

Rovněž předloni chtěl Zemanův tým za dvě stě miliard prodat ČEZ, ale žádný ze zahraničních zájemců takovou sumu nenabídl. Později tedy - což se stalo předmětem kritiky - došlo k propojení ČEZu s regionálními distributory, což mělo podnik zatraktivnit. Co bude dál, je nejasné. Vláda hovoří o prodeji jen šestnácti procent státního podílu prostřednictvím akciového trhu, před tím ale ekonomičtí odborníci varují. V dané chvíli je zatím - jak známo - nejdál záměr zbavit se podílů v severočeských hnědouhelných dolech, ale i nad tím visí až příliš otazníků. Prodej dolů byl oznámen v říjnu, ale hned v prvním kole ze hry vypadla řada uchazečů, kteří buď nesplňovali podmínky tendru, nebo jejich nabídky obsahovaly formální nedostatky. Když před nedávnem ze soutěže odstoupila Karbon Invest, vlastněná OKD, což mnozí pozorovatelé dávali do souvislosti se zatčením a obviněním šéfů společnosti, zůstali v zápolení o Severočeské doly už jen společnosti Penta, Appian a J&T a o rovněž privatizovanou Sokolovskou uhelnou o mají zájem manažeři podniku a z tého soutěže - jde o podstatně menší sousto - se nestáhl kontroverzní Karbon Invest. Od počátku se hovořilo o tom, že podmínky tendru nahrávají společnosti Appian Group, která má mít dobré kontakty s vládními kruhy. Ministr průmyslu Urban čelil kritice, neboť původní částky, které zájemci předkládali, byli podstatně nižší, než by měl stát žádat.

Tyto námitky už jsou ale patrně minulostí, neboť nabídky se přece jen vyšplhaly do výše. Nemělo by jít ovšem jen peníze, neboť podstatným momentem při prodeji jsou záruky zachování těžby - a tedy i zaměstnanosti v regionu - a zároveň pokračování v rekultivaci zničené krajiny, hrazené z výnosu prodeje uhlí. Mezirezortní komisi však podle všeho přesvědčila především částka a tak doporučila prodat doly slovenské firmě J&T, která přišla s nabídkou zhruba o čtvrtinu vyšší než konkurenti. Jak však upozorňují odborníci, pořád je vše otevřené, neboť tendr neprobíhal podle pravidel veřejné soutěže výsledek není závazný. Z toho plyne, že závody o doly mohou nabrat obrátky a zájemci budou zvyšovat finanční nabídky a zlepšovat podnikatelské plány - to také Penta i Appian podle svých představitelů mají skutečně v úmyslu. A co je ještě komplikovanější, vláda nestihla provést legislativní změny, které by zavazovaly nové vlastníky financovat rekultivaci krajiny z příslušnými rezervami v řádu miliard a že tyto rezervy budou podléhat systému kontroly podobně jako je tomu u pojišťoven. To by sice omezovalo investiční záměry nových majitelů, ale zaručovalo by to, že na obnovu krajiny prostředky budou k dispozici. Jestliže toto však zákoně zatím není, kontrola nad rezervami nebude možná a z toho plyne zřetelné riziko.

A ve hře se ocitli také horničtí i energetičtí odboráři, jimž se způsob způsobu prodeje nezamlouvá. Chtějí prověrku Nejvyššího kontrolního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i parlamentu a hrozí stávkovou pohotovostí. Odbory nesouhlasí s tím, že ze soutěže vypadl hned zkraje ČEZ a mají také obavy ze ztráty zaměstnání. Podle nich by měla vláda doly prodat až po té, co bude schválena energetická koncepce.

Ve čtvrtek se odboráři setkal premiér Špidla a po jednání řekl ČTK mluvčí vlády Jindřich Marek, že ministerský kabinet má zájem, aby privatizace byla výhodná pro region, odbory i státní rozpočet. Co z toho plyne, těžko říci. Ale lze si představit, že i tahle akce se prozatím odloží, tak jako tomu bylo v případech zmiňovaných v úvodu. Možná by to bylo moudřejší, než nějaké uspěchané rozetnutí vcelku zamotané kauzy. Státní pokladna sice hladoví po každé miliardě, ale prodej prosperujících dolů podle všeho klidně může ještě nějaký čas počkat. Zatím by například bylo dobré přijmout zákon o kontrole masivních rekultivačních fondů, po kterých skoro určitě všichni zájemci o akcie dolů pošilhávají.