Založena banka Jih

Nejvyšší představitelé Argentiny, Bolivie, Brazílie, Ekvádoru, Paraguaye a Venezuely vlastně využili příležitost, že se v Argentině sešli na oslavách inaugurace nové hlavy státu, která se konala v pondělí. Proto také za Argentinu podepsal zakládající listinu v poslední den svého presidentování Néstor Kirchner, i když to nehrálo žádnou roli. Cristina Fernandezová Kirchnerová totiž už v předvolebních vystoupeních slibovala, že půjde ve šlápějích svého úspěšného manžela. Předání prezidentského křesla umožnilo Nestoru Kirchnerovi, aby se o své druhé volební období neucházel. Jako manžel se na moci své ženy stejně bude podílet. Ostatně právě tuto kontinuitu argentinského vládnutí očekávají sami Argentinci. Potvrzuje to průzkum, který provedla na internetu BBC.

Mezi gratulanty byl také španělský princ Felipe jehož otec Juan Carlos nedávno okřikl venezuelského prezidenta dnes už slavnou otázkou: "proč nezmlkneš?" V Buenos Aires se princ s Hugo Chávezem setkal na formální schůzce, o níž následně Chávez řekl, že zmírnila napětí mezi oběma zeměmi. Setkání bylo zřejmě neplánované, neboť když se zpráva o něm rozletěla, žádalo venezuelské ministerstvo zahraničí v Madridu vysvětlení tohoto aktu.

Vraťme se ale k založení nové banky. Hugo Chávez o ní snil už od roku 1998, ale všichni mu jeho úmysl rozmlouvali. Ostatně neměl ani dost peněz na základní kapitál, dokud ceny ropy v poslední době prudce nestouply. Zakládající členové banky Jih se dohodli, že pro začátek bude banka disponovat osmi sty tisíci dolary, které se časem navýší - nebylo řečeno dokdy - na sedm miliard dolarů. Také ještě nebylo dohodnuto, v jakém poměru budou jednotlivé země do banky peníze vkládat. Jisté je, že některé, jako Brazílie nebo Venezuela, si mohou dovolit větší vklad než třeba Ekvádor nebo Paraguay. Venezuelský prezident chce do banky vložit polovinu mezinárodních zásob devíz, které má jeho země k dispozici. Odhaduje se, že jde o částku 20 miliard dolarů. Kdyby Chávez tuto transakci opravdu uskutečnil, byla by jeho země největším přispěvatelem banky.

Zajímavé je, že Chávez proti svému brazilskému kolegovi Lulo da Silvovi prosadil zásadu, že všechny členské země budou mít v bance stejný hlas. Nebude to tedy jako v případě Mezinárodního měnového fondu, v němž mají jednotlivé státy větší či menší rozhodovací pravomoc podle výše vloženého kapitálu. Prosadit právě tuto rovnostářskou zásadu byl zatím jeden z nejobtížnějších bodů jednání o nové bance.

Dalším předmětem sporu, opět hlavně mezi Venezuelou a Brazílií, byl a je cíl banky. Podle Inácio Lulo da Silvy je nejdůležitějším úkolem integrovat jednotlivé latinskoamerické země a v tomto smyslu vyzval všechny státníky, aby se k této iniciativě přidali. Hugo Chávez naproti tomu považuje banku Jih za významný nástroj v boji proti severoamerickému imperialismu. "Zřízení banky je politickým činem v hospodářském a sociálním boji," uvedl. Mezi těmito dvěma názory se pohybují představy zbývajících členů. Argentina ústy Kristiny Fernandezové Kirchnerové považuje "banku za prostředek, jak zlepšit kvalitu života latinskoamerických národů". A paraguayský prezident Nicanor Duarte Frutos je přesvědčen, že "nová instituce představuje důraznou výstrahu úvěrovým organizacím, které si Latinskou Ameriku dosud vždy podřizovaly".

V obdobích krizí si jihoamerické země půjčují u Mezinárodního měnového fondu. Na sociální projekty a na zlepšení infrastruktury pak využívají hlavně Světovou banku a Meziamerickou rozvojovou banku. Představitelé těchto finančních institucí se nebojí konkurence, kterou by banka Jih mohla znamenat a kterou vyhrožuje Hugo Chávez. Vicepresidentka Světové banky pro Latinskou Ameriku Pamela Cox-ová například ujišťuje, že ona nepovažuje "Banku Jih za konkurenta nýbrž za doplněk služeb na tomto trhu". Kromě toho jsou na kontinentu hospodářsky důležité země jako je Chile nebo Peru, které se do projektu Banka Jih nijak nehrnou. Váhá i Kolumbie.

Banka Jih nevzbuzuje obavy, u mnohých spíše naděje. Může se stát, že se opravdu vyvine v důležitou doplňkovou banku nebo že celý projekt zkrachuje. Dnes je však zbytečné o tom spekulovat. Dozvíme se to za pár let.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .