Zákeřnice lákají pavouky do záhuby

15. únor 2010

Pavouci jsou ve světě hmyzu považováni za lovce, ale i oni se občas mohou být nalákáni do záhuby a stát kořistí jiných druhů hmyzu.

Na neobvyklou a také ne zcela bezbrannou potravu se přímo specializoval hmyz rodu Stenolemus, který patří do čeledi zákeřnicovití (Reduviidae). Tyto zákeřnice loví pavouky, kteří si tkají sítě, ale o jejich loveckých praktikách jsme zatím mnoho poznatků neměli. Do detailů je nyní zaznamenali australští biologové, kteří studovali zákeřnice druhu Stenolemus bituberus a zjistili, že tento hmyz si název své čeledi plně zaslouží. Zákeřnice používají dvojí taktiku - buď se ke své kořisti připlíží, nebo ji k sobě nalákají.

Stopovací taktika spočívá v nenápadném přibližování, při kterém zákeřnice poťukává do sítě předními končetinami, v nepravidelných intervalech vyskakuje a vytváří tak zdánlivě náhodné pohyby sítě. Jakmile se pod ochranou této kouřové clony dostane do útočné vzdálenost, probodne zákeřnice nic netušícího pavouka svým bodavým ústním ústrojím. Při "lákavé taktice" zase zákeřnice opakovaně a v nepravidelném rytmu cuká vlákny sítě. Napodobuje tak zmítání mušky nebo jiného hmyzu, který se lapil do pavoučí pasti. Pavouk přispěchá v domnění, že jej čeká potrava, ale místo toho se sám stane kořistí.

Zdroj: Journal of Ethology

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.