Žahavý krém pro diabetiky

16. říjen 2009

Myšlenka zakomponovat do pleťového krému žahavé buňky sasanek na první pohled připomíná kanadský žertík drsnějšího druhu. Ve skutečnosti se ale jedná o zcela nový způsob, jak diabetikům podávat dávky inzulínu.

Žahavé buňky sasanek, medúz a dalších žahavců obsahují dutá vlákna, která v odpovědi na fyzický kontakt harpunují kořist či nepřítele a do těla jim vpraví dávku toxinů. Vlákno vystřeluje neuvěřitelnou rychlostí a tlak na jeho špičce je více než dostatečný k tomu, aby probodl rybí šupiny nebo lidskou pokožku. Jedna izraelská společnost nyní přišla s myšlenkou, že by se miniaturní žahavá torpéda dala využít v lidský prospěch.

Výzkumníci stimulovali v akváriu chované sasanky průhledné (Aiptasia diphana), k tomu, aby vystřelovaly své žahavé buňky. Odebrali je a sasanky zase vrátili zpět do nádrže. Celý proces prý poněkud připomínal dojení krav. Z buněk pak odstranili převážnou část toxinů, které vyvolávají pálivou reakci. Takto upravené buňky vmíchali do pleťového krému s obsahem účinné látky, která se měla pokožkou dostat do krve. Účinná látka z krému přecházela dovnitř žahavých buněk, ze kterých se tak staly miniaturní injekční stříkačky.

Na jeden čtvereční centimetr lidské pokožky natřené krémem se dostane přibližně jeden milion žahavých buněk. Asi třetina je přitom orientována správným směrem, takže může probodnout kůži a dostat do ní účinnou látku. Vpich je hluboký jen několik mikrometrů, takže aplikace je bezbolestná. Podle článku na stránkách New Scientist by žahavý krém mohli ocenit například diabetici, kteří si musí denně vpichovat dávky inzulínu. Dál by bylo možné takto aplikovat lokální anestetika a přípravky proti stárnutí pleti.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.