Záhada květů opylovaných kolibříky
Rostliny k sobě lákají opylovače různými způsoby. Dalo by se očekávat, že květy opylované kolibříky budou mít pro ně co nejvýhodnější tvar. Ve skutečnosti je tomu ale právě naopak.
Některé rostliny se během evoluce specializovaly tak, že je neopyluje hmyz, ale kolibříci. Tito ptáci se jako jediní dokážou delší dobu vznášet na místě jako vrtulník, sát nektar z květů a přitom je opylovat. Rostliny, jejichž pyl roznášejí kolibříci, mají něco společného: jejich květy jsou obvykle bez vůně, červené a mají trubkovitý tvar. „Nálevka“ květu, do níž kolibřík zasouvá zobák, je obvykle orientována směrem k zemi. Proč, zůstává tajemstvím, které nový výzkum poodhalil jen částečně.
Biologové z Kalifornské univerzity pracovali s kolibříky druhu kalypta růžovohlavá (Calypte anna). Pomocí vysokorychlostní kamery a sledování množství spotřebovaného kyslíku zjišťovali, kolik energie pták vydává při krmení z květu umístěného horizontálně, šikmo nebo vertikálně. Výsledky kupodivu ukázaly, že krmení z květu, který směřuje k zemi, je pro kolibříka nejnáročnější ze všech. Mimo jiné i proto, že musí stát ve vzduchu s tělem kolmo k zemi a hlavou zvrácenou nazad.
Přesto se právě takové umístění květu v evoluci vztahů mezi rostlinami a jejich ptačími opylovači upevnilo. Naznačuje to, že přednost před energetickými výdaji kolibříků měl nějaký jiný faktor. Rostliny možná potřebovaly vyloučit méně efektivní hmyzí opylovače a vertikální orientace květů tak pro ně byla výhodnější.
Zdroj: Functional Ecology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka