Začne Evropa recyklovat železný šrot? „Potřebujeme hlavně levnou energii,” říká šéfka Ocelářské unie

Dočetl jsem se, že bojový tank obsahuje padesát až šedesát tun vysoce kvalitní oceli, samohybný dělostřelecký systém až sto tun. Jsou schopné tuzemské nebo evropské hutě tenhle materiál třeba i do munice vyrábět?

Pokud se podíváme do historie, tak u nás v Čechách se samozřejmě materiál pro zbrojní průmysl vyráběl. Nicméně je to spojené s určitým know-how a technologiemi. Pokud se nemýlím, přístup k výrobní dokumentaci měl jen určitý prověřený okruh osob.

Čtěte také

Bez oceli nevyrobíme ani tank, kritizuje průmysl plány Unie. „Obnovitelné zdroje stačí,“ říká komora

Pokud se ptáte na to, zda se na plánovaných evropských investicích do obranného průmyslu mohou čeští výrobci podílet, tak to si musí každý výrobce vyhodnotit sám. Zda tím know-how a potřebnými technologiemi stále disponuje či je ochoten do nějakých nových technologií investovat.

Musí se mu to samozřejmě vrátit, je to o ekonomice. Nicméně bych moc ráda zdůraznila, aby to nevypadalo tak, že zbrojní průmysl úplně zachránil krvácející ocelářství – samozřejmě to pomůže, ale nebudou to nějaká významná procenta.

Sám jste řekl, tanky 50 tun. Například kapacita Třineckých železáren jsou dva miliony tun, takže by se muselo vyrobit třeba 40 tisíc tanků.

Je pro tyto ale i další výrobky možné použít kovový šrot, o kterém se teď poměrně dost na evropské úrovni mluví?

Určitě záleží na požadované kvalitě, která u zbrojní výroby bývá velmi specifická. Kvalita oceli vyrobené ze šrotu je odvislá nejenom na samotné kvalitě toho šrotu, který použijete.

Nejsem specialista na metalurgii a materiály používané ve zbrojním průmyslu, takže přesně nevím, jaký materiál je potřeba na tanky nebo stíhačky, ale obecně je možné říci, že ano, máme zkušené metalurgy, kteří umí kvalitu upravit na přání zákazníka.

Čtěte také

Bez dotací na zelené investice nemáme šanci přežít na trhu, přiznává šéf Třineckých železáren

I když nejste odbornice na metalurgii, určitě mi řeknete, o kolik je výroba oceli ze šrotu materiálově a hlavně energeticky méně náročná a levnější, než když se dělá přímo ze železné rudy.

Použití ocelového šrotu v budoucích elektrických obloukových pecích je energeticky méně náročné. Proces vyžaduje méně energie na roztavení šrotu než na redukci železné rudy, která se používá ve vysokých pecích. Nicméně je zde otázkou samotná spotřeba elektrické energie při výrobě v obloukové peci, která je mnohem vyšší. Konkrétně ve Třinci to bude až o 30 až 40 procent.

Kýžený efekt to bude mít pouze tehdy, když budeme mít energii levnou. Samotná recyklace ocelového šrotu je materiálově efektivní, protože využívá již existující materiál a snižuje potřebu těžby nových nerostných surovin.

Zákaz vývozu šrotu

V unii se diskutuje o zákazu vývozu šrotu nebo jeho výrazném omezení. Podle vás by to byl přínosný krok?

Stoprocentně. My jsme za to bojovali už minulý rok, když se probírala legislativa na strategické suroviny, kam se bohužel šrot nedostal. Ale musíme si uvědomit, že z Unie se vyváží ročně kolem 19 milionů tun šrotu.

Čtěte také

Rod: Sázka na obranný průmysl může být naším pilířem na 20 let. Po válce bude třeba naplnit sklady

Ten bude potřeba jako vsázka do elektrických obloukových pecí, které se napříč Evropou budou stavět. Možná nebude nutný úplný zákaz vývozu šrotu, ale určitě by se měl zajistit jeho dostatek pro samotnou evropskou výrobu.

Četl jsem protiargumenty firem, které recyklují a vyvážejí šrot, že se celkově vyvezlo asi 20 procent šrotu toho, co blok za rok vyprodukuje, a většina se už používá v Evropě. Mělo by to zásadní význam?

Určitě. Dneska ten problém zatím není, ale tím, že přecházíme na výrobu v obloukových pecích a výstavba trvá dva až tři roky, tak během tří let očekáváme, že požadavek na šrot významně vyroste. Letošní rok mohou být šrotaři klidní, ale pro příští léta určitě budeme trvat na tom, aby šrot zůstával v mnohem větší míře v Evropě.

Obnovitelná energie

Když jste mluvila o energii, do jaké míry je možné u železářů využívat lokální zdroje čisté a levné energie, jak si představuje Evropská komise?

Co si budeme povídat, Česká republika nemá takové podmínky pro obnovitelné zdroje energií, jako mají například země, kde neustále fouká od moře nebo mají geotermální energii nebo jim svítí sluníčko. Bavíme se třeba o Španělsku, kde jim svítí opravdu téměř celý rok.

Tady je hlavní problém, že ocelářská výroba potřebuje zdroj stabilní energie. Nemůžeme vyrábět jenom tehdy, když nám svítí sluníčko. Aby to bylo reálné, musí být obrovské zásobní zdroje takovéto čisté energie. A že by k tomu měla být levná, to je samozřejmě jasné.

Čtěte také

iROZHLAS

Pavel podepsal novelu energetického zákona. Vládě má ušetřit peníze na podporované zdroje

Jak si potom vysvětlujete, že ČEZ před několika dny oznámil kontrakt s Třineckými železárnami na přímé dodávky elektřiny ze solární elektrárny, která je zhruba 500 kilometrů od hutí.

To se zeptejte Třince nebo ČEZu.

Tak asi to z nějakého důvodu dělají, že se jim to vyplatí.

Možná mají nějakou technologii, o které zatím nevím, že by měli někde obrovskou baterkárnu. Ale určitě nevím, jestli jsou opravdu schopni dodat čistou energii ze soláru. Možná se baví o budoucím jádru…

Ne, je to skutečně solár někde z Chomutovska.

Tak to nevím, jestli celý chomutovský kraj bude mít samé soláry a větrné elektrárny. Ale nemyslím si, že v dnešní době obnovitelné zdroje energie utáhnou provoz Třineckých železáren.

Celý rozhovor si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.