Záchrana koní Převalského. Pražská ZOO dovezla další čtyři klisny do Mongolska

Díky usilovné práci evropských zoologických zahrad přežil. Mimořádnou zásluhu na tom má pražská ZOO. Od roku 1959 vede plemennou knihu tohoto druhu a letos v červenci popáté úspěšně dovezla několik jedinců z evropských chovů do Mongolska.

Děti mongolského pastevce Dusarena si zpívají o šedém hřebci, který žil někdy ve 40. letech 20. století a vyhrával všechny dostihy. Koně jsou prý pro mongolské muže nejlepšími přáteli a život bez nich si vůbec nedokáží představit.

„Já se o koně starám odmalička, nějakých 40 let. I mí synové je mají moc rádi - jezdí na nich a pečují o ně. Jsme šťastní, že se k nám do Mongolska zase vracejí i jejich předci, koně Převalského.“

Aklimatizace v Dolním Dobřejově

Po mongolských pláních se dnes prohání několik stovek koní Převalského. Druh, který skoro před 50 lety v přírodě vyhynul, se podařilo zachránit jen v chovech evropských zoologických zahrad. Evropané se pokusili o zázrak - vrátit koně Převalského do jejich původního prostředí a z hrstky zbylých jedinců vypěstovat životaschopnou populaci. Mnoho energie i peněz tomuto cíli věnuje Pražská zoologická zahrada v čele s ředitelem Miroslavem Bobkem.

"Popáté jsme dovezli koně do Mongolska a vyběhli, jsou v pořádku, takže jsme štěstím bez sebe. I když tentokrát to trvalo dlouho, nikdy cesta nebyla tak úmorná, komplikací bylo hrozně moc."

Koně Převalského na cestě do národního parku Gobi B|foto: Tea Parkanová

I letos začala cesta koní Převalského do Mongolska v chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově. Tam se půl roku před transportem svážejí jednici vybraní pro návrat do divoké přírody.

„V Dolním Dobřejově jsou obrovské výběhy, mají tady přirozené podmínky. Říká se tomu česká Sibiř, jsou tu chladnější zimy, které jim vyhovují. Přijdou z malých skupin, tady se naučí žít v hierarchii," vysvětluje chovatelka Lenka Kardová.

V péči měla čtyři klisny, které teď v chráněné mongolské rezervaci Gobi B čekají, až si jich všimne některý z tamních hřebců. Querida je z českého chovu, Paradis z francouzského, Rabea vyrostla v německém Lipsku a Kirá v maďarském národním parku Hortobágy.

I když se jejich převoz do Mongolska plánoval dlouhé měsíce, první potíže se objevily už v Dolním Dobřejově - začátkem července udeřila vlna extrémních veder, která koním nesvědčí. Jak vypráví veterinář Roman Vodička, nebylo to zdaleka všechno:

"Okolo sedmé hodiny se první kůň nastřelil, aniž bychom zjistili zásadní problémy. U Queridy jsme hned narazili na problém, musel jsem ji dvakrát dopíchávat. Anestezii špatně toleruje a trošku jsme se s ní prali. Měla teplotu přes 40 stupňů, což je extrémní situace. Dali jsme si určitý limit, který ona nepřekročila. Naložili jsme ji a následující dvě klisny byly bez problémů."

Čtyři nové klisny v Tachin Talu

Koně Převalského na cestě do národního parku Gobi B|foto: Tea Parkanová

O pár hodin později dorazily klisny v nákladních autech na vojenské letiště ve Kbelích. Tam tým pražské ZOO naložil bedny s koňmi do armádního letounu CASA, který se vydal na 6000 kilometrů dlouhou cestu přes ruskou Kazaň a Novosibirsk do mongolského Bulgan Sumu.

V Bulgan Sumu mezitím druhý tým pražské zoo dokončoval poslední přípravy na převoz koní z letiště do přírodní rezervace.

Díky navigaci armádního pilota Petra Mázla armádní CASA přistává v Bulgan Sumu. Po dvacetihodinovém letu je potřeba bedny s klisnami rychle naložit na korby dvou přistavených nákladních aut.

Přes pár zádrhelů se to daří v poměrně krátkém čase. Zbývá dostat se co nejrychleji do Tachin Talu na okraji chráněné rezervace Gobi B. Během osmihodinové cesty po asfaltce i v terénu musí celá kolona několikrát zastavit. Koně potřebují napojit a veterinář je musí zkontrolovat.

Je večer, když kolona dorazí do Tachin Talu. Strážci národního parku vykládají bedny s koňmi. Konečně je tu chvíle, na kterou všichni čekali.

Čtyři klisny vybíhají jedna po druhé z přepravních beden do tmy aklimatizační ohrady. K úlevě všech jsou v pořádku, převoz z Dolního Dobřejova do mongolského Tachin Talu se podařil. Je čas na malou oslavu - všem zúčastněným připíjí Miroslav Bobek.

Stádo koní Převalského ve volné přírodě v chráněné oblasti Gobi B|foto: Tea Parkanová

"Jsou akce, které spojí všechny lidi, kteří táhnou za jeden provaz, aby to vyšlo. Troufám si říct, že totéž platí pro návrat divokých koní, pro transporty převaláků. Sešli se tu strážci Gobi, lidé ze zoo, vojáci, média. Ať to funguje dál, ať to funguje ještě líp, tak do dna."

Koně se stávají divokými po pěti letech

Příběh Queridy, Paradise, Rabey a Kiry tady nekončí. Do volné přírody se ještě nedostanou. Jak vysvětluje Roman Vodička, jejich novým domovem je pro tuto chvíli aklimatizační ohrada, ve které budou pod dohledem strážců a chovatelů.

"Ve volném prostoru by hrozilo, že kdyby se něco stalo, nic s tím neuděláme. Druhá věc je, že si musí zvyknout na tvrdší podmínky a jinou stravu, naučit se spásat místní flóru. Na jaře dostanou léky, které mají zlepšit jejich odolnost proti krevničkám, ty v minulosti výrazně snižovaly stavy koní z evropských chovů."

A pak se i stádo, ke kterému se čtyři letos dovezení koně přidají, vydá do mongolské stepi. Ředitel chráněné oblasti Gobi B Ganbátar Ojunsaichan věří, si klisny z evropských chovů povedou i tentokrát dobře.

"Z našeho monitoringu vyplývá, že se tito koně stávají divokými asi po pěti letech. Letos dovezené klisny chceme přikrmovat každou zimu do roku 2020, ale bude to záležet i na jejich chování."

Volní, nespoutaní a neosedlatelní - takoví jsou koně Převalského. Mongolové jsou na ně hrdí a strážci z Tachin Talu dvojnásob. Možná, že za pár let budou mongolské děti zpívat i písničky o návratu převaláků do země jejich předků.