Zablokuje Slovinsko znovu přístupová jednání EU s Chorvatskem?

2. listopad 2009

Chorvatský parlament rozhoduje o tom, zda dá předsedkyni vlády Jadrance Kosorové pravomoc, aby podepsala takzvanou Dohodu o arbitráži se Slovinskem. O co jde? Chorvatsko a Slovinsko mají od rozpadu Jugoslávie nevyřešený spor o vzájemné hranici. Jde o prostory kolem hraniční řeky Dragonja, ale především o definitivní vytyčení hranice na moři. Slovinsko má pobřeží pouze několik desítek kilometrů. Při zachování současného stavu by nemělo přímý přístup do mezinárodních vod.

  • Zablokuje Slovinsko znovu přístupová jednání EU s Chorvatskem?
0:00
/
0:00

Tento fakt je nepříjemný zejména pro slovinské rybáře. Chorvatská námořní policie je ze sporných vod vyhání, znemožňuje jim rybolov a předepisuje jim vysoké pokuty. Slovinsko tomu chce do budoucna zabránit vytyčením hranice, o které rozhodne zmíněný arbitrážní soud. Vláda v Lublani doufá, že se jí nakonec podaří s jižními sousedy dohodnout. Jen pro příklad. Chorvatsko má, pokud započítáme i ostrovy více než 140 krát delší pobřežní vody, než slovinský soused.

Jakkoli Jadranka Kosorová hýřila společně se svým slovinským kolegou Borutem Pahorem při sblížení stanovisek optimismem, situace se v posledních týdnech znovu zhoršuje. Proč? Ke smlouvě o arbitráži mají výhrady opoziční strany parlamentů obou zemí. A i kdyby k podpisu dohody o arbitráži došlo je na parlamentech aby ji ratifikovaly. Jinak se návrh arbitrážní dohody stane bezcenným kusem papíru.

Chorvatští opoziční sociální demokraté obviňují vládu, že je současný návrh dohody národní velezradou. Tento postoj je poněkud přehnaný. Plánovaná dohoda hovoří pouze o tom, že o hranici rozhodne arbitrážní soud Evropské unie. To podle chorvatské opozice znamená nevýhodu, protože Evropská unie nebude nikdy postupovat proti zájmu Slovinska jako členské země. Na tom asi doopravdy něco je. Na poplach bije i vlivná chorvatská katolická církev. Chorvatsko podle dokumentu vydaném biskupskou konferencí nemá za žádných okolností ani o krok ustupovat a to ani za cenu, že by se následkem toho nedostalo do Evropské unie. Slovinsko prý nemá na žádné posuny hranice nárok. Prý jen provokuje a vytváří napětí. Nějaký arbitrážní soud Evropské unie nejistého složení nemá podle chorvatské katolické církve nárok rozhodovat o přístupu Slovinska na otevřené moře, protože prý nejde o vody mezinárodní, ale jednoznačně chorvatské. K debatě se dnes připojila i slovinská katolická církev, jejíž stanovisko je sice formulované mírněji, nicméně je v souladu s požadavky Lublaně vůči Záhřebu.

Napětí panuje ve Slovinsku. Terčem kritiky je takzvaný dodatkový protokol. V něm je Chorvaty navrhovaná formulace, že podpis smlouvy o arbitráži neznamená v žádném případě souhlas se slovinskými požadavky. Slovinský premiér Borut Pahor se ocitl pod palbou kritiky a dokonce se začalo mluvit o jeho demisi.

Šéf opozice, bývalý předseda vlády Janez Janša žádá referendum. Pokud bude smlouva o arbitráži podepsána, ale neratifikují jí parlamenty obou zemí, ocitne se celá věc znovu na začátku.

Pokud parlamenty vysloví souhlas, nabízí se následující řešení. Poté co Chorvatsko s Evropskou unií podepíše vstupní smlouvu, bude i v zájmu Slovinska, aby jí nebojkotovalo, což jako členské země může. Vstup Chorvatska do EU totiž musí schválit parlamenty všech 27 členských zemí. Pokud vše ale projde hladce, musela by jedna ze stran vyslat žádost arbitrážní komisi o rozhodnutí. Ta by měla během šesti měsíců vyslovit svůj verdikt. Pokud jeden z parlamentů obou zemí nynější dohodu neratifikuje k arbitráži nedojde. Celá věc se vrátí opět na začátek. Došlo by tak na slova chorvatské premiérky Jadranky Kosorové. Ta v pondělí v parlamentu prohlásila. "Nedohodli jsme s Borutem Pahorem žádnou smlouvu, která by předem znamenala přístup Slovinska do mezinárodních vod. Jednám v zájmu země. Pokud smlouvu neratifikujeme, znamená to pro nás integrační stop na deset a možná i více let." Má pravdu. Slovinsko totiž klidně může chorvatská přístupová jednání znovu zablokovat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Alexander Tolčinský