Z oceánů mizí fytoplankton
Fytoplankton, který přímo či nepřímo živí každého živého tvora v oceánu, pomalu ubývá. Jeho množství podle se nové studie snižuje o 1 % za rok.
Úbytek řas a dalších mikroorganismů, které tvoří mořský fytoplankton, vědci pozorují posledních 30 let. Satelitní snímky tento pokles dokumentují sníženou koncentrací zeleného barviva chlorofylu v povrchových vrstvách oceánu. Satelity jsou však k dispozici teprve od konce 70. let, takže se zatím nedalo příliš jistě říci, jestli jde o dlouhodobý trend nebo jen shodu okolností. Komplexnější pohled na celou problematiku teď získali vědci z kanadské University of Halifax, kteří analyzovali lodní záznamy sahající až do roku 1900. V tehdejších dobách námořníci využívali takzvanou Secchiho desku, kterou měřili průzračnost vody. Nevědomky tak shromáždili data, z nich mohli vědci odhadnout množství chlorofylu.
Kombinací těchto údajů se satelitními daty a výsledky přímého měření množství chlorofylu z 50. let vznikl nepříliš pozitivní obrázek. Ukazuje, že s fytoplanktonem se cosi děje už déle než jedno století. Od roku 1900 naše planeta každým rokem přichází v průměru o 1 % fytoplanktonu. Přesné příčiny mizení řas, které stojí na samých základech oceánského potravního řetězce a fixují skleníkový plyn oxid uhličitý, zatím zůstávají nejasné. Vědci však zjistili, že k ubývání fytoplanktonu jsou náchylnější teplejší oblasti oceánů, což naznačuje možnou souvislost s globálními změnami klimatu.
Zdroj: Nature
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
