Xenofobii a hloupost je třeba vymýtit jinak než vypínáním diskuzí na internetu, radí právník

16. květen 2016
03501407.jpeg

List Guardian zveřejnil před nedávnem výsledky analýzy nenávistných komentářů směřujících vůči jeho zaměstnancům. Sonda ukazuje, že v desítce nejvíce urážených redaktorů je 8 žen a 2 zbývající muži jsou tmavé pleti.

Guardian se rozhodl sporné poznámky k diskuzím blokovat, a to na základě předem daných standardů média. Je čas na regulaci internetové diskuze? A v jakých případech?

„Určitou regulaci potřebujeme, svoboda slova má své právní limity,“ uvedl v pořadu Pro a proti právník Aleš Rozehnal.

Podle něj by ale regulace měla být až posledním řešením. „V demokratické společnosti se mají názory a odchylné představy projednávat demokratickou diskuzí.“

Internetové diskuze přinesly na internet obrovskou demokratizaci veřejného prostoru, připomíná Rozehnal. „Dříve se dostat k příležitosti oslovit velký počet lidí bylo velmi elitní výsadou několika novinářů, politiků nebo významných osobností.“

„Nyní se vlastně všichni uživatelé internetu mohou dostat bez větší intelektuální nebo fyzické námahy k velkému počtu lidí. Pokud budeme někoho vylučovat z této diskuze, budeme tak lidi nahánět do jakýchsi ghett, a to může vést k jejich další radikalizaci,“ dodal právník.


Rozehnal: „I ten největší xenofob nebo nejhloupější člověk má právo na svobodu projevu, svobodu slova. To slovo samozřejmě bude xenofobní nebo hloupé, ale právo mají všichni... Vypínáním a zakazováním nevymýtíme ani xenofobii, ani hloupost, ani rasismus. Ty je potřeba vymýtit jinými mimoprávními nástroji: výchovou a klimatem ve společnosti.“

Lukáš Houdek z vládní iniciativy Hatefree Culture nemá jasné stanovisko. Podle vlastních slov vidí oba rozměry problému.


Houdek: „Dnes je na našich serverech celá řada diskutérů, kteří s námi nesouhlasí, diskutují u nás třeba už dva roky, a vidím u nich i ten posun, že se naučili diskutovat konstruktivně. Naučili se vyjadřovat své názory s grácií, i když s nimi člověk nemusí souhlasit.“

„Na jednu stranu cítím, že každá regulace projevu je problematická, a je těžké najít hranici. Na druhou stranu, pokud se s tím něco dělat nebude, může to přerůst v řadu jiných věcí i násilné projevy mimo online prostor.“

Aktivista je přesvědčen, že by řešení měla předcházet diskuze a snaha třeba i samotných provozovatelů internetových serverů si své diskutéry „vychovat“.

Houdek vysvětlil, jak se s problémem vypořádali v rámci jejich projektu. „Chodí k nám lidé různých názorových směrů a střetávají se. Diskuze byly zpočátku hodně nenávistné, proto jsme vytvořili kodex diskutéra. Pokud návštěvníci porušují kodex opakovaně, tak jsou zablokováni.“

„O kultivaci diskutujících bychom se měli snažit, my sami bychom se v tom mohli ještě zlepšit, i když je to velice těžké,“ konstatoval Lukáš Houdek.