Witold Szabłowski: Tančící medvědi. Nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů
Poslechněte si četbu z knihy polských literárních reportáží Witolda Szabłowského Tančící medvědi. Skládá se ze dvou zdánlivě nesouvisejících částí. V té první vypráví v sedmi dílech příběh bulharských cikánů, kteří se po generace živili drezúrou medvědů a jejich veřejnými produkcemi.
S pádem totality přišly společenské změny a s nimi nové právní předpisy chránící zvířata před týráním. Medvědi byli náhle zbavováni řetězů, medvědáři práce, a obě strany se musely po letech závislosti a otroctví učit žít na svobodě. Jak si s tím poradily?
Stejnou otázku si autor klade také ve druhé části knihy, v níž v pěti dílech zkoumá, jak se se znovunabytou svobodou učí žít občané zemí postkomunistického bloku. Na svých cestách po Srbsku, Kosovu, Estonsku, Kubě, Polsku a Albánii autor zjišťuje, jak nelehké je pro mnohé vyrovnat se s novou realitou nebo čekáním na ni.
Čtěte také
Ve svých reportážích nachází překvapivou paralelu mezi osudem medvědů a osudy lidí. Zdá se, že je lehčí změnit režim než mentalitu lidí, že ten, kdo prožil celý život na řetězu, si se svobodou často neví tak úplně rady – a je jedno, zda jde o medvěda v kleci, nebo o člověka za železnou oponou.
Nejdřív je totiž nutné změnit přístup v hlavě, ať už medvědí, nebo lidské. V Szabłowského reportážích, v nichž nechybí absurdita a černý humor, jsme – řečeno metaforou – všichni tančícími medvědy, kterým svoboda sice přináší úlevu, ale současně také nejistotu a bolest.
Witold Szabłowski (*1980) patří k představitelům polské školy literární reportáže. Vystudoval žurnalistiku a politologii, pracoval ve zpravodajské televizní stanici TVN24, v letech 2006–2016 působil v deníku Gazeta Wyborcza. Ve svém knižním debutu Vrah z města meruněk: Příběhy z Turecka (2010, česky 2016) se snaží na příbězích obyvatel Turecka postihnout rozpolcenost země mezi Východem a Západem. Za knihu získal Cenu Beaty Pawlak, cenu Melchior a nominace na polskou literární cenu Nike a středoevropskou cenu Angelus.
Roku 2014 vydal knihu reportáží Tančící medvědi (česky 2021), v níž mu osudy cvičených medvědů slouží jako metafora vývoje zemí bývalého sovětského bloku po pádu tamních režimů. Její vydání v USA otevřelo autorovi cestu na americký knižní trh. V roce 2016 následovala kniha Spravedliví zrádci: Sousedé z Volyně (česky 2018), svědectví o etnických čistkách ve Volyni.
Další kniha Jak nakrmit diktátora (2019, česky 2021) vyšla s úspěchem zároveň v USA a Polsku a získala jednu z hlavních cen literární soutěže o nejlepší světovou knihu na kulinární téma za rok 2021 (Gourmand World Cookbook Awards). Knihu odvysílal jako patnáctidílnou Radioknihu Český rozhlas Plus, nahrávka byla vydána také na CD.
Zatím poslední kniha Witolda Szabłowského Rusko pohledem z kuchyně. Jak vybudovat impérium nožem, naběračkou a vidličkou vyšla v roce 2021. Na příbězích kuchařů napříč 20. stoletím přináší široký vhled do různorodé ruské kulinářské kultury, ale také unikátní pohled na dramatický osud země od carismu po dnešní dobu.
KUPUJTE NA RADIOTEKA.CZ
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Související
-
Witold Szabłowski: Pol Potova kuchařka se mě snažila přesvědčit, že to nebyl masový vrah, ale dobrý člověk
Chcete vědět, na čem si pochutnával například Fidel Castro nebo Saddám Husajn? Odpověď na to má polský reportér a spisovatel. Na jejich životy se zkusil podívat přes jídelníček.
-
Metaforický styl polské reportáže vznikl v době nesvobody, ještě se může hodit, říká reportér Bałuk
Polský novinář Kamil Bałuk napsal knihu Všechny Louisovy děti, vyprávějící o dárcích spermatu v Holandsku.
-
Nejbizarnější kuchařka na světě vypráví o diktátorských chutích na kozu a salát
Jeden z nejlepších současných polských reportérů Witold Szabłowski objel čtyři kontinenty a našel kuchaře pěti zásadních diktátorů 20. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
