Vztahy Norska ke skandinávským státům
Nejprve je třeba si ujasnit, které státy vlastně Skandinávii tvoří. Z čistě geografického hlediska patří do Skandinávie pouze Norsko a Švédsko, tedy ty státy, které leží na Skandinávském poloostrově.
Obvykle však termín Skandinávie zahrnuje kromě výše uvedených států i Dánsko, které má podobný kulturně-historický vývoj jako jeho severní sousedé. Mimo to, i jazyky všech tří monarchií jsou si velmi podobné.
Tři bratři
Počátky formování skandinávských států se datují zhruba do 11. století, kdy pomalu končilo vikinské období. Ačkoli mají všechny tři skandinávské státy k sobě jazykově i kulturně velmi blízko, nezřídkakdy mezi nimi v různých obdobích docházelo k válkám, a to až do začátku 19. století. Zvláštní kapitolou v dějinách Skandinávie je tzv. Kalmarská unie. Tato personální unie vznikla v roce 1397 a spojovala všechny tři státy pod osobu jednoho panovníka. Švédsko však z této unie později vystoupilo, a tak se tento státní útvar v roce 1523 rozpadl.
V první polovině 19. století byla na univerzitách velmi populární myšlenka skandinavismu. Byl to koncept politicky a hospodářsky sjednocené Skandinávie, která by dokonce i mohla vytvořit jednotný stát. To bylo sice nereálné, ale myšlenka hlubší spolupráce mezi skandinávskými zeměmi se uchytila. V dnešní době je skandinavismus vyjádřen úzkou spoluprácí mezi skandinávskými státy na půdě obchodu, politiky a kultury, k čemuž výrazně přispívá i mezinárodní organizace Severská rada, která byla založena roku 1952. Členy této instituce, která zajišťujíe hlubší parlamentní spolupráci, jsou nejen skandinávské země, ale i další severské státy.

Syndrom mladšího bratra
Určitě se dá říct, že mezi Norskem a Švédskem panuje podobný bratrský vztah jako mezi Čechy a Slováky. Norové přezdívají Švédsko „sladkým“ či „starším bratrem“. Označení „sladký bratr“ pochází z období po druhé světové válce, kdy byl v osvobozeném Norsku nedostatek potravin, mimo jiné i cukru. Švédové tyto potraviny Norům prodávali a označení „sladký bratr“ bylo na světě.
Pro vyjádření vzájemného vztahu je však mnohem výstižnější pojem „starší bratr“. Proč? Ve svazku Švédsko-norské unie, která existovala od roku 1814 do roku 1905, představovalo Norsko méně zkušeného a chudšího bratra. Švédsko bylo tehdy mnohem vyspělejší a na evropské scéně představovalo již etablovanou mocnost. Dnes se sice politické a ekonomické poměry obou zemí výrazně změnily, Norsko je nyní jedním z nejvyspělejších států na světě, nicméně i nadále ho Švédsko převyšuje rozlohou a počtem obyvatel.
Zatímco Švédové nemají potřebu se se svým „mladším bratrem“ příliš srovnávat, u Norů je tento komplex občas dobře patrný. Jedno norské úsloví říká: „Není důležité vyhrát, ale porazit Švédy.“ Je pochopitelně nutné brát toto rčení s úsměvem a nadsázkou, ale konkrétně při některých sportovních kláních je rivalita mezi Norskem a Švédskem naplněna beze zbytku. Takovouto situaci zažilo i loňské mistrovství světa v klasickém lyžování konané v Mekce tohoto zimního sportu, totiž na norském Holmenkollenu. Norsko-švédský duel se tehdy zredukoval na souboj dvou vynikajících lyžařů – Pettera Northuga a Marcuse Hellnera. Rivalita vyvrcholila v závodu mužských štafet na 4x10 km. Závěrečné metry si budou všichni fanoušci klasického lyžování dlouho pamatovat. Northug si v cíli doslova pohrál se svým švédským protivníkem Hellnerem a po dojezdu si dokonce neodpustil ani vzkaz švédskému králi. Toto gesto pak zaplavilo všechna skandinávská média a rozpoutalo vášnivou diskusi.

Skandinávská symbióza
Běžný vztah Norů a Švédů je však úplně jiný, můžeme snad říct i harmonický. Norsko-švédská symbióza se odráží nejen na politické úrovni, ale také na té civilní. Např. ve Švédsku je nezaměstnanost vyšší než v Norsku, a mnoho Švédů se proto přestěhovalo do Norska kvůli lepším pracovním příležitostem. Norové zase podnikají víkendové nákupní výlety do Švédska, kde je zboží, především pak alkohol, mnohem levnější než v Norsku.
Skandinávské státy mají mezi sebou tradičně nadstandardní vztahy, ať už se to týká politické, ekonomické či kulturní spolupráce. Přidáme-li k tomu trochu přátelské rivality, jako výsledek rovnice dostáváme bratrský vztah podobný tomu česko-slovenskému.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.