Vznikne velká koalice? Německá SPD váhá mezi zklamáním a odpovědností

Výrazný posun v sondovacích rozhovorech přivítaly špičky všech zúčastněných stran.

Především pro kancléřku Merkelovou je po měsících vleklých vyjednávání úspěchem, že svitla naděje na vznik velké koalice. Vládnutí s SPD je pro ni jednoznačně přijatelnější variantou než menšinový kabinet nebo nové volby, tvrdí stanice Deutsche Welle.

Také evropští lídři dohodu uvítali. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že je s obsahem ujednání spokojen. Bulharský premiér Bojko Borisov vzkázal, že Evropská unie „netrpělivě” čeká na to, až Merkelová stane v čele nové koalice, což podle něj bude „ku prospěchu všech”.

Dlužno dodat, že Bulharsko v současnosti předsedá Radě Evropské unie. Italský premiér Paolo Gentiloni pak tweetoval o „dobré zprávě pro Evropu”. A francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil „radost a spokojenost” s tím, že je v dohledu koalice s Merkelovou v čele, informuje Deutsche Welle.

Nad očekávání dobré

V samotném Německu nicméně sklidil výsledek jednání rozporuplné reakce, upozorňuje Die Zeit. Přestože je dohoda v mnoha bodech ještě velmi vágní, celkově jde ale o mnohem lepší výsledek, než se po několikaměsíčních politických hrátkách dalo očekávat, myslí si německý týdeník. Podle něj všechny strany pocítili v zářijových volbách nespokojenost občanů s velkou koalicí a dávají teď jasně najevo, že vzkaz voličů pochopily.

Partaje slibují, že hodlají vyřešit problémy, které obyvatelstvo nejvíce tíží a chystají se vytyčit „smělé cíle” pro následující čtyři roky. „I když jde zatím jen o slova, nalezené kompromisy by skutečně mohly být přijatelné,“ domnívá se Die Zeit.

Šéf německých sociálních demokratů Martin Schulz|foto: ČTK/AP, Markus Schreiber,ČTK

Dohodnutá podoba textu se ale nezdá být přijatelná nejméně pro část sociálních demokratů. Někteří jejich vedoucí představitelé požadovali znovu projednat některé body, to ale lídři unie CDU/CSU vyloučili.

Kriticky se k dohodě postavil i berlínský sociálnědemokratický primátor Michael Müller, proti velké koalici hlasoval těsnou většinou také sjezd SPD v Sasku-Anhaltsku. Rozhodnutí regionálního sněmu není závazné, Sasko-Anhaltsko nicméně vyslalo jasný signál vůči vedení strany. Finální rozhodnutí každopádně padne na celostátním sjezdu partaje, který se koná v neděli v Bonnu.

Předseda Schulz má tak týden na to, aby delegáty přesvědčil. Nebude to ale mít snadné, skepticky se k velké koalici staví i v Bavorsku nebo Durynsku. Vedení strany počítá s tím, že dvacet až třicet procent delegátů je rozhodnutých hlasovat proti, tvrdí Die Zeit. Schulz se prý proto v následujících dnech zaměří na nerozhodnuté, kteří váhají mezi zklamáním a politickou zodpovědností.

Omezená migrace

Co všechno vlastně obsahuje osmadvacetistránkový dokument, který by se v Německu přeci jen mohl stát předlohou pro novou koaliční smlouvu? Zúčastněné strany jsou si velmi dobře vědomy, jakými problémy se budou muset zabývat, což dokazuje pořadí obsažených témat, komentuje dohodu německý týdeník.

Na prvním místě tak není migrace, která je hlavním tématem třeba pro pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD), pro většinu Němců už ale dávno není nejpalčivějším problémem, analyzuje Die Zeit.

Strany se na úvod textu hlásí k evropskému projektu a k návrhům francouzského prezidenta Macrona na jeho reformu. Berlín se chce aktivně zapojit do debat o budoucnosti Unie a posílení evropské integrace, uvádí se ve zprávě hned na třetí straně. Na tak jednoznačné vyjádření přitom musela Evropa dlouho čekat, upozorňuje týdeník.

Německá policie doprovází uprchlíky|foto: flickr.com , CC BY-SA 2.0, Metropolico.org

Kompromis našly strany i v otázce migrační politiky, kde obzvláště mezi sociálními demokraty a bavorskou CSU panovaly neshody. Politici se teď shodli na tom, že počet příchozích do země nesmí překročit rozpětí 180 až 220 tisíc lidí ročně.

Klima a solidarita

Německo se také i nadále bude snažit dodržet stanovené klimatické cíle. Zemský premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet z CDU přitom jen nedávno rozšířil mylnou informaci, že Berlín nehodlá dodržet environmentální cíle stanovené na rok 2020.

Podle zprávy se ale vláda pokusí co nejvíce zredukovat emise oxidu uhličitého, i když zřejmě nedosáhne plánovaných čtyřiceti procent. V každém případě by ale měla dosáhnout na mety stanovené pro rok 2030.

Podle ujednání by rovněž měli němečtí zaměstnanci a zaměstnavatelé přispívat stejnou částkou na zdravotní pojištění zaměstnance, v současnosti přitom musí zaměstnavatel platit větší podíl. SPD se nepodařilo prosadit takzvané občanské pojištění, které by zrušilo rozdíly mezi státně a privátně pojištěnými, takže by všichni občané měli nárok na stejnou zdravotní péči. Tento slib ale nikdy nebyl snadno uskutečnitelný, podotýká Die Zeit.

A myslí si, že podoba dohodnutého textu ukazuje, že jsou křesťanští a sociální demokraté v zásadě svolní k tomu, aby se poučily z minulých chyb. Odpovídá tomu i předsevzetí, že změní styl politiky.

Měly by se například znovu konat veřejné debaty tak, aby se znovu zdůraznily ideologické rozdíly mezi oběma stranami. „O moc více se za daných okolností nedalo očekávat. O moc méně by ale Merkelové, Schulzovi a Seehoferovi u občanů neprošlo,“ hodnotí podobu dohody týdeník Die Zeit.