Vždycky jsem se považoval za velmi špatného politika, říká Bedřich Moldan
„Rozhodl jsem se po neúspěšné obhajobě senátorského mandátu, že už nebudu kandidovat. Vždycky jsem se považoval za velmi špatného politika, a tím jsem také byl,“ říká o sobě host Osobnosti Plus Bedřich Moldan, který byl v devadesátých letech vůbec prvním československým ministrem životního prostředí a zakládající člen ODS.
Bývalý politik byl také obětí jedné z prvních politických afér, v níž musel čelit nařčení z domnělé spolupráce s StB. Poté, co byl odvolán z funkce, vyšlo najevo, že obvinění bylo křivé.
Geochemik, ekolog a publicista Bedřich Moldan se narodil 15. srpna 1935 v Praze. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Jako první československý ministr životního prostředí hrál významnou roli při tvorbě naší ekologické legislativy. V letech 1991-1997 byl předsedou Českého svazu ochránců přírody. V roce 1992 byl habilitován docentem a v roce 1997 byl jmenován profesorem v oboru ochrany životního prostředí. Získal rovněž čestný doktorát Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 2014 následovalo ocenění medailí Karlovy Univerzity v Praze za celoživotní zásluhy a v roce 2016 Cena Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos. V letech 2004-2010 byl senátorem za Kutnou Horu. Je autorem více než stovky knih a článků.
„Mám představu o tom, že to byl mocenský boj ve vládě a byly tam snahy mě odstranit, protože si někteří kolegové mysleli, že mířím do vrcholných pater politiky. Ve své ministerské funkci jsem byl aktivní víc, než bylo obvyklé. Tedy měli ze mě strach, což bylo zcela neopodstatněné, neboť mě od začátku zajímalo jen životní prostředí. Nikdy jsem neměl žádné vyšší snahy,“ uvažuje nad okolnostmi politické situace a dodává:
„Musím říct, že to byla hořkost, která do určité míry ještě trvá. Tehdy to byla opravdu komplikovaná záležitost, neexistoval ještě lustrační zákon. Pak se sice ukázalo, že jsem s StB nespolupracoval, což jsem od začátku říkal, ale tehdy se to nedalo dokázat.“
Krajina vyhovuje často jen zemědělským strojům
Geochemik, ekolog a publicista, který se celý život věnuje environmentálním tématům, vysvětluje, jak moc se ho dotýká současný stav české krajiny. „Záleží to na tom, kde se člověk zrovna nachází. Dost často je to pohled, který mě příliš netěší. Zejména když se dívám na zemědělskou krajinu s obrovskými lány, které do naší krajiny vůbec nepatří. To je po všech stránkách špatná situace, vyhovuje snad jen obrovským strojům, které zemědělci dnes mají.“
Pohled Bedřicha Moldana není však pouze pesimistický: „Když ale potom člověk přijde na pěkné místo, ať už je to v horách, nebo někde u potoka, u řeky, tak se mu tam rozhodně líbí. Máme na Šumavě chalupu, která je ve výšce 900 metrů, čili už dost vysoko. Rozhled z ní do krajiny je velmi krásný.“
Můj hřích jsou uhlíkové stopy
Moldan se vyjadřuje také k tomu, jak uvědoměle a ekologicky se svou ženou, univerzitní profesorkou české literatury, žijí.
„Co se týče třeba potravin se škodlivými složkami, není úplně možné se jim vyhnout, protože člověk musí něco jíst a všude jsou samá éčka. Nemohu říct, že bych to nějak zvlášť studoval a nervoval se tím. Mám sympatie pro všechny lidi, kteří jsou například vegané. Nežijeme ovšem takto a snažíme se samozřejmě o střídmý život, například autem jezdíme velmi málo, máme zahradu a na ní kompost a snažíme se tu téměř nevyužívat chemii. Můj hlavní prohřešek je, že občas létám letadlem a tam jsou uhlíkové stopy strašně vysoké. To je můj hřích, jinak se snažíme žít se ženou střídmě.“
Jako ministr jsem neměl žádné vyšší snahy. Zajímalo mě jen životní prostředí.
Bedřich Moldán
Chybí nám tu think tanky
Bývalý ministr hovoří na téma politického využití znalostního potenciálu odborníků, kterým sám je, a zcela otevřeně přiznává, že mu současný vývoj věci nekonvenuje. „Snažíme se ve spolupráci s Akademií věd České republiky a dalšími institucemi do politiky zasahovat. Mám samozřejmě celou řadu kontaktů v Senátu a ve Sněmovně. Čili za sebe si stěžovat nemohu. Ale spíš mně vadí, že není obecně v této zemi politika příliš založena na odborných základech. Což se projevuje mimo jiné tím, že zde nejsou obvyklé instituce jako think tanky. A to je, myslím, veliká chyba,“ uzavírá téma geochemik.
Poslechněte si celý rozhovor s hostem Osobnosti Plus. Od Bedřicha Moldana se dozvíte, jaké to je, bydlet jako malé dítě v protektorátu nad gestapem, nebo jak vzpomíná první polistopadový ministr životního prostředí na komunistický puč v roce 1948.
Související
-
Svou planetu pomalu zabíjíme, jiné řešení než regulace není, říká ekolog Bedřich Moldan
„Naše planeta není zdravá a musíme ji proto přestat ničit,“ varovalo nedávno v textu prohlášení přes patnáct tisíc vědců z víc než 180 zemí světa.
-
Feminismus stále chápeme jako sprosté slovo, říká Jana Smiggels Kavková
„Když člověk přijde někam do společnosti s termínem feminismus, je o diskuzi postaráno,“ říká politoložka, poradkyně a feministka Jana Smiggels Kavková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.