Vyznání lásky - z oka do nosu

Tým vědců z tokijské university vedený Kazušigem Touharou přistihl myši při předávání zvláštního chemického vzkazu. Samečci vylučují se slzami bílkovinu, kterou přímým kontaktem - skoro by s chtělo říci polibkem - přenesou na čenich vyvolené samičky. Té se spustí v příslušných nervových buňkách hotová bouře vzruchů.

Stejnou "nervovou bouřku" vyvolávají u myší a dalších savců těkavé molekuly vylučované močí či jinými žlázami a označované jako feromony. Šíří se na poměrně velkou vzdálenost vzduchem a zvíře je zachytává tzv. Jacobsonovým orgánem uloženým v blízkosti nosní přepážky. Tento zvláštní orgán je spojený s vnějším prostředím úzkým kanálkem ústícím do nosní dutiny (např. u hlodavců) nebo v ústní dutině na horní patro (např. u přežvýkavců). Z Jacobsonova orgánu putuje signál prostřednictvím zvláštních nervů do řídicích center mozku.

Živočichové si vyřizují prostřednictvím feromonů řadu důležitých "osobních záležitostí". Slouží jim například jako seznamovací inzerát při hledání pohlavního partnera. Feromony posilují vztah mezi matkou a mláďaty. Jindy si jimi zvířata signalizují vzájemnou podřízenost či nadřízenost ve společenském žebříčku.

Objev bílkovinného feromonu ze slz, jemuž se dostalo označení ESP1, vědce zaskočil. Nikdy předtím podobný způsob chemického dorozumívání u savců nepozorovali. Teď k tomu budou mít biologové celou řadu příležitostí. ESP1 určitě není jediným bílkovinným feromonem. Touharův tým objevil asi pětadvacet genů, jež jsou příbuzné genu pro bílkovinu ESP1. Přinejmenším deset z těchto genů vyrábí své bílkoviny rovněž v slzné žláze. Předběžné výsledky z Touharovy laboratoře naznačují, že i tyto bílkoviny působí rovněž jako feromony. Jednu dokonce vylučují v slzách výhradně samičky a reagují na ni pouze samci. Mohla by být proto jakýmsi protějškem feromonu ESP1 - snad odpovědí samičky na samečkovo vyznání. Zatím není příliš jasné, jak mění bílkovinný feromon ESP1 chování myší. Touharův tým na tomto poli usilovně bádá, ale naráží na velké problémy. Vědci chtějí postihnout reakce zvířat, jež vyvolává jen na bílkovinný feromon, a musí proto dostat ze hry všudypřítomné těkavé molekuly feromonů vylučovaných močí. A to není jednoduché. Navíc nelze vyloučit, že bílkovinný feromon ESP1 nepůsobí sám o sobě, ale pouze ve směsi s dalšími bílkovinnými feromony.

Zajímavá je otázka existence Jacobsonova orgánu u člověka. Podle některých vědců ztrácí tento orgán u lidí svou funkci ještě během vývoje plodu v těle matky. Řada vědců ale dokazuje, že si lidé udržují Jacobsonův orgán v provozuschopném stavu po celý život. Byly dokonce popsány molekuly, které vykazují u člověka účinky typické pro feromony. Vylučujeme je například v podpaží. O tom, zda lidské tělo produkuje bílkovinné feromony podobné myší bílkovině ESP1, zatím není nic známo.