Vývoj v Argentině vzbuzuje obavy

Sociální protesty v Argentině. Podle Die Zeitu by zde mohla nastat politická krize podobná té, jakou v současnosti zažívá Venezuela

V Argentině by mohla nastat politická krize podobná té, jakou v současnosti zažívá další jihoamerický stát: Venezuela. Na svých internetových stránkách to píše německý týdeník Die Zeit.

„V jaké zemi světa by odboráři odmítli zvýšení platů o 31 procent, a to přesto, že by se jednalo o postupné navyšování? Přesně tolik přitom argentinská vláda nabídla učitelům, aby tak zabránila jejich 72hodinové stávce. Marně,“ konstatuje německý list s tím, že protest kantorů se dotkl zhruba šesti milionů žáků a studentů.

Nabídku argentinské vlády označili odborářští předáci jako „neakceptovatelnou“, nadále trvají na zvýšení platů o 42 až 61 procent. Svůj požadavek vysvětlují tím, že nikdo neví, jak vysoká bude v Argentině inflace v následujících dvou měsících.

Čtěte také

A vývoj událostí jim v tom dává za pravdu. Jen v lednu vzrostly v metropoli Buenos Aires ceny potravin o pět procent, což je nejvíc za posledních 14 let. Jízdenky na městskou hromadnou dopravu se v argentinském hlavním městě za poslední dva roky zpětinásobily. V mnoha obchodech už u zboží v regálech nejsou pro jistotu žádné cenovky.

Sedm dlouhých let argentinská vláda popírala vysokou inflaci a zveřejňovala zkrášlené statistiky. Požadavky učitelů jsou tedy dobrým měřítkem toho, jak současná 30procentní inflace znehodnocuje platy.

Argentinská prezidentka Cristina Kirchnerová

A skutečnost, že prezidentka Kristina Fernándezová Kirchnerová toto téma ve svých projevech vůbec nezmiňuje, mohou Argentinci právem považovat za výsměch. Skutečností totiž zůstává, že právě v Argentině je druhá nejvyšší inflace jihoamerického kontinentu. Ještě hůř je na tom jen Venezuela.

A právě to vzbuzuje obavy, že by se mohla Argentina propadnout do podobně hluboké politické krize, jaká nyní panuje právě ve Venezuele. Do krize, která by byla po celé zemi doprovázena protesty, násilím ze strany policie, oběťmi na životech a existencí dvou politických táborů, které by stály nesmiřitelně proti sobě. Ostatně, argentinští uživatelé sociálních sítí už těmto obavám dali jméno: Argenzuela.

Čtěte také

Jak opodstatněné jsou obavy před vznikem Argenzuely, se ukázalo loni v prosinci, kdy Argentina slavila 30 let návratu k demokracii. Zatímco vláda v projevech oslavovala touhu argentinského lidu po klidu a míru, došlo v druhém největším městě země Córdobě k násilným protestům, během kterých dav raboval obchody a supermarkety.

Policisté nijak nezasáhli, aby tak zdůraznili svůj požadavek na zdvojnásobení platu. Po prvních dvou obětech na životech guvernér tamní provincie splnil všechny požadavky policistů. Tím se ovšem po celé zemi vzedmula vlna nátlaku a vydírání. A všude policisté dosáhli splnění toho, co žádali. Za celkem devět mrtvých a masová rabování nebyl dosud nikdo z nich hnán ke zodpovědnosti.

„Potenciál k vypuknutí sociálního konfliktu je v Argentině enormní,“ píše Die Zeit. Jedním z důvodů je již zmiňovaná přetrvávající inflace. Dalším důvodem je rostoucí chudoba. Přes 12 milionů Argentinců žije v současnosti pod hranicí chudoby. To znamená: každý čtvrtý občan země. A lidé jsou už unavení z vlády, která není schopná řešit sociální problémy, ani zastavit pokles hodnoty argentinské měny, konstatuje německý týdeník. Další masové protesty a nepokoje jsou tedy na obzoru.

Zpracováno ze zahraničního tisku.