Vyšetřování vraždy Borise Němcova brání politické důvody
Vyšetřování vraždy Borise Němcova se jednou dostane do učebnic kriminalistiky – jako smutná ilustrace profesionální neschopnosti bezpečnostních orgánů země, v níž nevládne zákon, ale „politická účelovost“.
Za ukázku případu, který se podaří vyřešit dříve, než vychladnou stopy, aby se však záhy proměnil v beznadějně „zaseklou kauzu“, označuje zločin zástupce šéfredaktora novin Novaja Gazeta Sergej Sokolov.
Už tři dny po vraždě Němcova na Velkém moskvoreckém mostě znali vyšetřovatelé jména podezřelých. O další týden později je zatkli.
A to téměř všechny – snad kromě majora batalionu Sever jednotek ministerstva vnitra Ruslana Geremejeva. Toho vyšetřovatelé dlouho považovali za organizátora zločinu, kterého však nakonec nedokázali ani vyslechnout. A další spolupachatel vraždy Beslan Šabanov zemřel při zatýkání.
Vyšetřování na mrtvém bodě
Všichni zadržení – vykonavatel Zaur Dadajev, bratři Gubaševové, Temirlan Eskerchanov a Chamzat Bachajev byli odsouzeni, a pátrání po zadavateli nájemné vraždy a dalších komplicích bylo vyloučeno k samostatnému řízení. A na tom také celé vyšetřování zřejmě skončilo.
Formálně sice pokračuje a na rozdíl od podobných případů zavražděných novinářů Anny Politkovské a či Paula Chlebnikova se jím zabývají stále stejní vyšetřovatelé z ruského Vyšetřovacího výboru, kteří s hledáním vrahů začali. Ale o tom, jak probíhá, nikdo nic neví. Podle advokáta dcery Borise Němcova Žanny a jejího advokáta Vadima Prochorova zůstávají bez odpovědi dotazy o tom, jak je vyšetřování vedeno a jaké jsou prováděny expertizy.
Je pravděpodobné, že žádné vyšetřování už neprobíhá, myslí si Novaja Gazeta. Vyšetřovací výbor prostě doufá, že promluví ti, co už jsou odsouzení. „Ačkoliv se domnívám, že jim to jen stěží někdo dovolí,“ podotýká Prochorov.
Skepse advokáta Žanny Němcovové je podle autora komentáře opodstatněná. V případu Anny Politkovské prý také zcela očividně figuruje „čečenská stopa“, a poškození ani jejich advokáti nedostali doslova žádné informace od chvíle, kdy rozsudek nad vykonavateli nájemné vraždy nabyl právní moci. Případ byl navíc postoupen nižší instanci.
Kadyrovova družina
Pátrání po zadavateli vraždy Němcova se nehne z místa, dokud nedojde k vyjasnění několika klíčových okamžiků. Samotný jejich seznam však podle novináře Sokolova jasně ukazuje, že další vyšetřování je v dnešní politické situaci téměř nereálné.
Především je třeba vyslechnout majora Ruslana Geremejeva – blízkého příbuzného poslance Adama Děmilchanova a senátora Sulejmana Germejeva. Ti však pro změnu patří k nejbližšímu kruhu čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova.
Geremejev získal status svědka, ale kriminalisté ho vyslechnout nedokázali. „Prý jen vyšetřovatelům odmítnul otevřít dveře a ruští policisté s tím nedokázali nic udělat. Soudní obsílku nechal bez povšimnutí, aniž by vysvětlil důvod. A to vše především se souhlasem čečenského prezidenta Kadyrova,“ vysvětluje komentátor.
Podle něj je třeba rovněž zjistit, kdo z čečenského vedení byl na poradě, která proběhla bezprostředně po zatčení střelce Dadajeva. Všichni účastníci schůzky, na níž se podle informací listu Novaja Gazeta probírala Němcovova vražda, musí být podle autora textu vyslechnuti.
Volá také po vyšetření okolností smrti údajného spolupachatele vraždy Beslana Šabanova. Především toho, zda na sobě skutečně sám odpálil granát a jak je možné, že federálním policistům přišli „na pomoc“ čečenští policisté vedení náměstkem čečenského ministerstva vnitra. Ten přitom sloužil v témže batalionu Sever jako svědek Geremejev a vrah Dadajev.
A rovněž Putinova ochranka musí jasně říci, jestli kamery nainstalované v Kremlu zabírají místo vraždy na Velkém moskvoreckém mostě, případně poskytnout jejich záznamy.
„Jistě – takové věci jsou pravděpodobně státní tajemství. Ale vyšetřovatelům nikdo nebrání, aby slíbili, že ho nebudou šířit. To však zřejmě je pro vyšetřovatele neřešitelný problém,“ uzavírá Sergej Sokolov komentář k případu vraždy Borise Němcova v deníku Novaja Gazeta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.