Vyšetřování "Kellygate": víc otázek než odpovědí

29. srpen 2003

Již třetím týdnem pokračuje v Londýně vyšetřování okolností, které vedly ke smrti zbrojního experta Davida Kellyho. A pozorovatel se nemůže ubránit pocitu, že jeho dosavadní průběh vzbuzuje více otázek, než dává odpovědí. A to přesto, že před vyšetřujícího soudce Briana Huttona v uplynulých dnech předstoupili mimo jiné poradce britského premiéra Alastair Campbell, ministr obrany Geoff Hoon a ve čtvrtek dokonce sám ministerský předseda Tony Blair. Stal se tak v historii Velké Británie teprve druhým premiérem, který vypovídal před vyšetřujícím soudcem. Tím prvním byl v roce 1994 John Major. Jeho výpověď se tehdy týkala také Iráku. Konkrétně potom ilegálního prodeje zbraní režimu Saddáma Husajna.

Komentátoři se shodují, že Blair vystupoval před Huttonovou komisí sebejistě a velmi profesionálně. K překvapení mnohých převzal zodpovědnost za zveřejnění Kellyho jména. Ačkoli výslovně neřekl, že by o něčem takovém sám rozhodl. Zároveň však obvinil stanici BBC z toho, že ve své květnové reportáži napadla integritu nejen jeho vlastní osoby, ale celé země. Premiér doslova uvedl, že pokud by zmíněná reportáž byla pravdivá, musel by rezignovat na svůj post. Nepředložil však žádné konkrétní důkazy o pravdivosti informací, které obsahovaly zprávy jeho vlády o zbrojním arzenálu Saddáma Husajna.

Skutečností, pro Blaira jistě nepříjemnou, totiž zůstává, že v Iráku se dodnes žádné zbraně hromadného ničení najít nepodařilo. Argumentaci typu: "Musíte mi věřit, protože kdyby to nebyla pravda, dávno bych již odstoupil" - sází především na svou schopnost přesvědčovat lidi okolo sebe. A na to, že tak u Britů vzbudí důvěru. Ano, Blair je jistě brilantní řečník, ale z nejnovějších průzkumů veřejného mínění vyplývá, že celých 67 procent obyvatel Spojeného království se domnívá, že v otázce zbraní hromadného ničení je premiér klamal.

Máslo na hlavě má však také BBC, která dopustila, aby její reportér Andrew Gilligan sděloval na kameru v přímém přenosu vážná obvinění proti vládě, která neměl řádně ověřena. Během vyšetřování vedeného lordem Huttonem také vyšlo najevo, že Gilligan si při rozhovorech Davidem Kellym nepořizoval zvukový záznam, ale dělal pouze poznámky do elektronického zápisníku. Později je přepisoval, tyto písemné záznamy však dnes údajně nemůže najít. Proč jeho nadřízeni včas nezakročili? Proč Gilliganovi dovolili porušit jednu ze zásad stanice, kterou je nutnost ověřovat každou informaci ze dvou na sobě nezávislých zdrojů?

Jednání BBC i britské vlády vzbuzuje nadále řadu otázek. Alespoň na některé z nich bude možné odpovědět po ukončení Huttonova vyšetřování. V každém případě lze už dnes říci jedno, nařízení absolutně transparentního vyšetřování celého případu představuje světový unikát. A když už ne za nic jiného, tak za tento krok si Tony Blair zasluhuje obdiv. V podobném duchu se ostatně po shlédnutí premiérovy výpovědi před Huttonovou komisí vyjádřil a Carl Bernstein, legendární reportér amerického deníku Washington Post, který spolu se svým kolegou Bobem Woodwordem v 70. letech rozvířil proslulou aféru "Watergate". Bernstein doslova prohlásil, cituji: "Takové vyšetřováni by si netroufl zahájit žádný americký prezident".

autor: Šárka Daňková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu