Výročí Che Gevary

Podívejme se trochu blíž na jeho život a konec.

Ernesto Guevara se narodil v roce 1928 v Argentině ve středně zámožné rodině. Ačkoli trpěl astmatem, vystudoval medicínu. Do oddílu revolucionářů kolem Fidela Castra, kteří se připravovali odstranit nenáviděného kubánského diktátora Fulgencia Batistu, vstoupil jako lékař.

Jeho spolubojovníci ho charakterizovali jako nadmíru odvážného až hazardérského partyzána, zatímco jiní připomínají, že byl jako velitel dost tvrdý. Je znám bezpočet případů, kdy se projevil jako člověk, který si neváží lidského života. Jednou se například stalo, že jakýsi partyzán - chlapec, ukradl konzervu kondenzovaného mléka a Che Guevara ho nechal zastřelit. Jindy opět, to už byl ve vysokých funkcích na Castrově Kubě, orodovala před víkendem jakási žena za svého šestnáctiletého syna, který měl být v pondělí popraven. "Jak se jmenuje," zeptal se jí prý Che. Matce poskočilo srdce, měla pocit, že zachránila syna a řekla jeho jméno. Komandante Guevara zavolal svého pobočníka a rozkázal: "Zastřelte ho okamžitě, ať matka nemusí čekat do pondělka". Krutost se prý u Che Guevary časem stupňovala.

Nakonec se dostal do rozporu s Fidelem Castrem. Nikoli kvůli bezpráví, toho se oba dopouštěli rovnou měrou. Říkalo se, že Fidel Castro nesnáší ve svém okolí nikoho, kdo by se s ním mohl srovnávat. Třetí obdivovaný velitel Camilo Cienfuegos zemřel záhadně už v roce 1959, když se s ním zřítilo letadlo. Rozpory mezi Fidelem a Che Guevarou mohly prohloubit i různé pohledy na mezinárodní scénu, kdy jeden volil Moskvu, druhý se klonil spíše k Pekingu.

Che Guevara byl přece jen Argentinec a kromě toho neustále prosazoval nutnost přenést kubánskou revoluci na latinskoamerický kontinent. Než v roce 1966 nastoupil svou partyzánskou cestu, cvičil se na různých místech světa. Ví se například, že byl ve Vietnamu, kde se učil skrývat se před termovizí instalovanou na helikoptérách. Navštívil i další asijské a středovýchodní země, zahnízdění revoluce v Africe se nepovedlo. Americká CIA mu byla stále na stopě.

Nakonec Che Guevara zvolil jako místo své základny, odkud chtěl šířit revoluci po celém latinskoamerickém kontinentě, jihovýchodní Bolívii, tedy velmi chudou část země, obývanou převážně Indiány. Jak říká generál Gary Prado, který tehdy jako kapitán Che Guevaru zajal, byla to chyba. Kdyby se nejednalo právě o něj, mohli tam partyzáni působit dodnes. Je to bohem zapomenutá krajina, prohlašuje Prado.

Když se Che Guevaru podařilo zajmout, vypadal prý jako člověk u konce svých sil, jako poražený voják, který se smířil se svým osudem. V tomto pohledu na něj se shoduje generál Prado s agentem CIA Félixem Rodríguezem, který se pátrací akce zúčastnil. Che Guevara měl na sobě roztrhaný domorodý oděv, podrážky přivázané ke kotníkům, vypadal vyčerpaně a hladově. Agent Rodríguez chtěl jeho život ušetřit. CIA se totiž domnívala, že by díky rozporům s Castrem mohl začít spolupracovat proti němu. Bolivijská vláda naopak potřebovala Che Guevaru mrtvého. Pomohlo by jí to zvýraznit své vítězství a odradit případné další revolucionáře. Generálové v La Pazu zařídili, aby místní rozhlas začal vysílat zprávu, že Che Guevara zemřel v boji při přestřelce. A tak byl popraven. Rozkaz k vykonání trestu smrti dostal seržant Mário Terán.

Časy se změnily, v Bolívii vládne Evo Morales, který zve do země mimo jiné i kubánské lékaře. Jeden z nich dokonce ošetřil Mário Terána, tedy člověka, který zabil Che Guevaru, jehož památku včera uctili v Havaně. A kraj kolem La Higuery už také není tak pustý. Vede jím naučná stezka Che Guevary, na kterou se vydává stále více poutníků nejen z Latinské Ameriky. Tak je to s legendami. Lidé si je přetvářejí k obrazu svému.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .