Vyplatí se budování výzkumných center?

Malá laboratoř v Ústavu makromolekulární chemie. U dlouhého stolku stojí vědec Eduard Brynda. V rukách otáčí krátkou, bílou hadičkou. "Snažíme se vytvořit takový materiál, který by mohl nahradit cévy živého organismu."
To je jeden z úkolů vědeckého týmu nově budovaného Biotechnologického a biomedicínského centra. Velké naděje vkládají výzkumníci právě do tkáňového inženýrství.

"Výzkumné centrum chce vytvářet takové tkáňové náhrady, které posunou léčbu těžce nemocných pacientů," popisuje další z vědců Tomáš Etrych.

Na Biotechnologické a biomedicínské centrum za více než tři miliardy korun, jehož centrální sídlo vyroste do několika let ve Vestci u Prahy, přispěla Evropská unie z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Stejně jako na dalších pět center excelence, která vyrostou nedaleko Prahy, v Brně a Ostravě. Tyto instituce, vybavené špičkovými přístroji, kde pracují vědci z vysokých škol a ústavů Akademie věd, by měly do několika let pozvednout kvalitu tuzemského výzkumu. A posunout jeho výsledky na světovou úroveň. Alespoň takový je původní záměr.

A jak se ho daří naplňovat? První výsledky už jsou vidět například v Brně. Uprostřed areálu zdejší Fakultní nemocnice u svaté Anny vyrostlo Mezinárodní centrum klinického výzkumu. Do nové budovy se pomalu stěhují špičkové vědecké týmy.

Vědecká centra z velké části financuje Brusel, ale přispívá také stát. Desítky miliard korun putují do špičkových technologií, nových přístrojů a stavby nových center. Jak se ale vědecké týmy uživí v dalších letech po roce 2015, až vyschne finanční tok dotací z Bruselu? "Instituce doufají, že se uživí," říká Roman Kraus, který řídí Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně a Mezinárodní centrum klinického výzkumu.

Právě špičkoví odborníci budou v dalších letech základem pro šestici výzkumných center. Pokud se jim nepodaří sestavit dobré vědecké týmy, které přijdou s unikátními výsledky a nápady, drahé přístroje ani skvěle vybavené laboratoře český výzkum nezachrání.