Končí astronomické léto, které znovu přepsalo historii. Jak vedra prožívali Češi?
Končí kalendářní léto, které znovu přepsalo historii a zároveň nabídlo pohled do budoucnosti. Čtyřicetistupňová vedra trvala na měřicích stanicích v Česku bezprecedentně dlouhé hodiny. V zemích Evropské unie zemřelo v horkých dnech nejméně o 35 tisíc lidí víc, než je běžné.
Pokud jde o ekonomické škody v důsledku horka a sucha, EU je průběžně odhadla v přepočtu na víc než čtyři biliony korun. Jak uplynulé léto prožívali Češi a jak se chystají na to, aby tyto extrémy zvládali v budoucnu? To je téma Zaostřena.
Nejsmrtelnější letní den? 29. červen
Dopady letošních veder jsou znát i v celorepublikových datech. Na konci června během extrémně horkého týdne zemřelo v Česku skoro 2300 lidí, tedy o 200 až 300 víc, než je pro toto období běžné.
Jak upozornily Seznam Zprávy, 29. červen s naměřenými teplotami kolem 40 stupňů Celsia byl nejsmrtelnějším letním dnem v Česku za posledních 30 let. Zemřelo 425 lidí, to je o sto víc i ve srovnání s průměrnými zimními dny, kdy kvůli respiračním nemocem obvykle umírá víc lidí než v létě.
Údaje za červenec a srpen Český statistický úřad teprve zveřejní. Horko a sucho budou kvůli člověkem způsobené změně klimatu stálou součástí našich životů.
Jak se s tím osobně vyrovnávají záchranářka, expertka z České zemědělské univerzity, klimatolog či hydrolog? Poslechněte si celý pořad Zaostřeno, které připravil klimatický zpravodaj Jan Kaliba.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.




