Vyhosti se sám

Jde zatím o pilotní program, který, když se osvědčí, rozšíří se z pěti míst do všech severoamerických států.

Imigranti, kteří přistoupí na tuto nabídku, musí během svého dalšího pobytu ve Státech nosit identifikační náramek, aby byli vždy k zastižení. Výhodou pro ně má být zejména možnost, že se mohou legálně vracet do Spojených a časem znovu žádat o přistěhovalecký pas. Washingtonu by to zas mělo přinést snížené výdaje za vyhoštění. Ostatně denně se do vlasti vrací několik desítek Latinoameričanů, kteří se buď v USA neuchytili, nebo mají našetřeno a nízká hodnota dolaru už pro ně není zajímavá. Zejména když se cítí pronásledováni za to, že nemají v pořádku své dokumenty. Tento měsíc se například stalo, že rodiče-přistěhovalci bez dokladů, byli zadrženi při práci v chicagské mrazírně a odvezeni do imigračního tábora. Jejich děti zůstaly několik dní ve škole, aniž by věděly, co se s jejich rodiči stalo. A jiný příklad, který naštěstí také dobře dopadl. Nigerijec Samson Dada ženatý s Američankou, přistoupil na to, že odjede z USA o své vlastní vůli, ale pak si to rozmyslel. Úřady ho za to chtěly potrestat vězením. Teprve soud musel rozhodnout, že od souhlasu s vlastním vyhoštěním může kdokoli kdykoli odstoupit a čekat na svobodě na vyřízení zeleného víza, které opravňuje k trvalému pobytu. Ne pro každého je prospěšná nabídka vlády USA, kterou kdosi sarkasticky pojmenoval "Vyhosti se sám". Podle vládních odhadů se týká přibližně půl milionu osob.

Většina severoamerických organizací chránících imigranty však soudí, že vládní opatření jsou absurdní a nelogická. Nejsou pro imigranty dostatečnou pobídkou, aby do programu vlády vstoupili. Nehledě na to, že je v něm řada pro ně ponižujících položek, jako například zmíněné identifikační náramky, které se běžně dávají podmíněně odsouzeným zločincům. Katherine Vargasová z National Immigration Forum se domnívá, že ze strany státu jde "o další pokus jak odvést pozornost od skutečného problému, kterým je reforma migrační politiky".

Kromě toho vychází najevo, že program nepočítá s některými eventualitami. Například s tím, že rodiče mohou být podle zákonů USA ilegální přistěhovalci a jejich děti pravoplatnými občany, protože se v zemi narodily.

Správné by bylo znovu obnovit celoamerickou diskusi o přistěhovalectví. Před rokem 2050 bude totiž každý třetí severoameričan hispánského původu. Dnes tvoří jen 15% všech občanů USA. Hovoří o tom jasně čísla Úřadu pro sčítání lidu, která byla v těchto dnech zveřejněna ve Washingtonu. Nehispánští běloši, kteří dnes tvoří dvě třetiny populace, budou v roce 2047 představovat pouhých 46% z celkového počtu severoamerických občanů. Afroameričanů je a zůstane 15%, zatímco počet Asiatů prudce stoupne ze čtyř na devět procent.

Ale nejde jenom o počty a čísla. Růst hispánské populace bude mít za následek - a vlastně už má - konkrétní dopady. V politice vzroste jak počet voličů, na které bude třeba brát ohledy, tak počet Kandidátů - Hispánců, kteří se budou ucházet o různá volená místa. Jedním z problémů, který zasáhl už letošní presidentské volby, spočívá v tom, že většina "latinos" jak se také říká v USA Američanům španělského původu, podporovala Hillary Clintonovou. A teď váhají mezi Barackem Obamou a Johnem McCainem. Jiný problém se začíná rýsovat v tom, že se americká populace omlazuje. Je potřeba dalších škol a dětských zařízení.

Dnes mají Spojené státy 306 milionů obyvatel, v roce 50 jich bude o sto milionů víc. A to bez těch, kteří budou vyhoštěni, neboť do země přicestují ilegálně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .