Vybíráme z časopisu Živa

23. září 2010

Trojrozměrný mikrosvět; ďábel medvědovitý; ptáci hnízdící v tepelné izolaci budov; Aljaška v pohybu; národní park v jižním Chile... Tato témata a mnoho dalšího přináší 6. číslo časopisu Živa, které vyšlo 19. prosince.

Živa je populárně vědecký časopis zaměřený na biologické vědy. Vydává jej Nakladatelství Academia, Středisko společných činností AV ČR, s podporou Akademie věd České republiky. Přináší původní články přibližující především výsledky české vědy. Recenzované texty jsou doplněny originálními dokumentačními fotografiemi. V aktuálním čísle najdete:

Šíma P., Trebichavský I.: Horizontální přenos genetické informace a člověk

Logo

Díky mechanismu reverzní transkripce docházelo v průběhu evoluce k horizontálnímu přenosu exogenní genetické informace z RNA do DNA. Retroelementy také tvoří podstatnou část genomu člověka a některé z nich, např. endogenní retroviry, pravděpodobně urychlily jeho evoluci. Člověk navíc začal přenos genů využívat pro tvorbu geneticky modifikovaných organismů, a stal se tak i aktivním činitelem v horizontálním přenosu genetické informace.

Kubínová L.: Pohled do trojrozměrného mikrosvěta. Konfokální a dvoufotonová mikroskopie

Logo

Článek přibližuje principy a využití konfokální a dvoufotonové mikroskopie, v současnosti stále populárnějšího typu optické mikroskopie. Ukazuje nové možnosti pozorování a analýzy trojrozměrných mikroskopických struktur.


Klimešová J.: Jak se stonky dostávají pod zem

Logo

Pod zemí jsou stonky vytrvalých rostlin obsahující zásobní asimiláty a pupeny, z nichž se děje jarní obnova, více chráněny před klimatickými výkyvy i herbivory než nad zemí. Protože však stonky primárně rostou negativně gravitropicky (směrem nahoru), vytvořily se u vytrvalých rostlin různé mechanismy, které zajistí uložení stonků pod zem. Někdy se to děje aktivním růstem stonku nebo kontrakcí kořenů, jindy jde o pasivní proces. Znalost podzemních orgánů rostlin je nezbytná pro pochopení projevů rostliny v nadzemí.

Vít P., Suda J.: Endemické jeřáby - perly mezi našimi dřevinami

Logo

V ČR se vyskytuje 8 endemických zástupců hybridogenních jeřábů (Sorbus sp.), vzniklých hybridizací běžně rozšířených základních druhů. Souhrou určitých mikroevolučních procesů se jejich unikátní vlastnosti fixují. Populace těchto jeřábů, jejichž velikost kolísá od několika kusů (S. hardeggensis) po cca tisíc exemplářů (S. bohemica), jsou aktuálně ohroženy především přezvěřením a konkurencí rychleji rostoucích dřevin. Současný výzkum boří některé zažité mýty o endemických jeřábech.

Kubát K.: Přežije drobnokvět pobřežní na českém Labi?

Logo

Jednoletá bylina drobnokvět pobřežní z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae) se váže na štěrkopísková dna dolních toků řek, kde není omezována konkurencí jiných rostlin. V minulosti se v Čechách vyskytovala na mnoha místech podél Vltavy a Labe, dnes ji najdeme už jen mezi Ústím nad Labem a Hřenskem, kde jsou navíc její lokality ohroženy plánovanou stavbou vodních děl.





Čeřovský J.: Putování za rostlinami z červených knih 6. Patagonské deštné lesy

Logo

V temperátních lesích patagonských And roste několik starobylých endemických druhů dřevin: Fitzroya cupressoides a Pilgerodendron uviferum z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae) nebo Podocarpus nubigens a Saxegothaea conspicua z čeledi Podocarpaceae. Mnoho vzácných a chráněných rostlin najdeme také v bylinném a keřovém patru těchto lesů (Arachnis uniflora, Fuchsia magellanica...). Břehové porosty při řekách a jezerech hostí další významný patagonský endemit, tzv. chilskou myrtu (Luma apiculata).



Pekárková E.: Nejnovější směry ve šlechtění zelenin (13.) Listové zeleniny

Logo

Poslední díl seriálu představuje jednak špenátové zeleniny z čel. merlíkovitých (Chenopodiaceae) - špenát setý (Spinacea oleracea), lebedu zahradní (Triplex hortensis) a mangold (Beta vulgaris var. cicla), i dalších čeledí - čtyřboč roložitou (Tetragonia tetragonoides), fenykl hlíznatý (Foeniculum vulgare var. dulce) a také dva druhy listových zelenin salátových - kozlíček polníček (Valerianella locusta) a šruchu zelnou (Portulaca oleracea var. sativa).





Kovář P.: Aljaška v pohybu. Posun severského zonálního ekotonu

Logo

Mezi hlavními biomy Aljašky - tajgou a tundrou - se nachází přechodná zóna, jejíž pohyby dobře indikují změny prostředí, např. globální posuny klimatu. Ty lze vysledovat z šíření nebo ústupu lesa a fragmentace lesních porostů na jejich severní hranici. Lesy jsou ovlivňovány také pravidelně se vyskytujícími požáry, které tu tvoří součást ekologického režimu.

Hrdý I.: Feromony v integrované ochraně rostlin VI. Proferomony

Logo

Pro monitorování výskytu některých druhů škůdců kulturních rostlin se lépe než klasické feromony hodí proferomony - komplexy chránící feromon proti nežádoucím změnám a postupně uvolňující vlastní účinnou látku. Příkladem jejich využití je monitoring obaleče hrachového (Cydia nigricana), obaleče vojtěškového (C. medicaginis) či klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella), jejíž sexuální feromon objevili čeští vědci v roce 1999.

Krizek G. O.: Motýl danaus stěhovavý v kritickém ohrožení

Logo

Danaus stěhovavý (Danaus plexippus) je známý svými dlouhými migracemi z USA do Mexika. V současnosti jsou jeho zimoviště v mexickém státě Michoacan vážně ohroženy pokračující nelegální těžbou dřeva, i když jde formálně o chráněná území.





Urban P., Kopecký O., Veselý M.: Početnost populace ještěrky zední ve Štramberku

Logo

Výskyt ještěrky zední (Podarcis muralis) byl v České republice překvapivě doložen až koncem 20. století. Žije zde pouze na několika malých lokalitách v okolí Štramberku na Moravě. Autoři se ve svém výzkumu věnují např. odhadu velikosti této populace (izolované od souvislého areálu druhu). Denzita této populace 47-55 jedinců/ha je nižší než u populací ze souvislého areálu ve Francii či Slovinsku (390-600 jedinců/ha), ale srovnatelná s izolovanými populacemi v Německu (50-100 jedinců/ha).

Hanel L., Hanelová J.: Mezirodové páření ploštic

Logo

Mezidruhové páření u ploštic patří mezi velmi vzácné úkazy, v literatuře jsou jen ojedinělé zmínky. O mezirodovém páření ploštic žádné doložené informace zatím asi nejsou. Autoři zaznamenali a dokladují min. 25 minut trvající kopulaci samce kněze březového (Elasmostethus interstinctus) a samice kněze rohatého (Elasmucha ferrugata) při společném chovu v insektáriu.




Cetkovský S.: Želva Agassiziova jako bioindikátor Mohavské pouště

Logo

Želva Agassiziova (Gopherus agassizii) žije v Mohavské a Sonorské poušti na jihozápadě USA a severozápadě Mexika a je dobře přizpůsobena zdejším náročným podmínkám. Zvyšující se tlak lidských aktivit však způsobil alarmující pokles jejích populací, takže se stala významným bioindikátorem při studiu změn životního prostředí, např. v Nevadě.

Špryňar P.: Sítinovka pěnišníková dorazila do ČR

Logo

Sítinovka pěnišníková (Graphocephala fennahi) je křís původem ze Severní Ameriky vázaný svým vývojovým cyklem na pěnišníky (Rhododendron). Ve 30. letech 20. století byl tento druh zavlečen do Velké Británie a později do kontinentální Evropy, kde se postupně šíří. V roce 2004 byl zaznamenán i v České republice (Praha, Průhonice).







Martinec V., Martinec P.: Zateplování budov - nové prostředí ptačí kolonizace

Logo

Technickým problémem se stalo v posledních letech poškozování tepelné izolace na fasádách budov (dutiny v polystyrénových deskách) nebo vyklovávání krytů větracích otvorů ve střešní konstrukci způsobené strakapoudem velkým (Dendrocopos major). V některých městech takto vytvořené dutiny využívá ke hnízdění špaček obecný (Sturnus vulgaris). Autoři popisují vývoj podobného případu v Ostravě v letech 1970 - 2006.



Štorchová H., Štorchová Z.: Zima na Aljašce. Fauna a osídlení střední Aljašky

Logo

Aljaška byla v dobách glaciálů hlavní vstupní branou osídlení Ameriky lidmi. Přitom i v současnosti jde o jedno z mála míst na Zemi s divočinou jen málo dotčenou lidskou civilizací. Je to vhodné místo ke studiu adaptací různých druhů živočichů k extrémním životním podmínkám, např. hibernací.


Simon J.: Tasmánský ďábel medvědovitý

Logo

Ďábel medvědovitý (Sarcophilus laniarius) dlouhodobě čelil na Tasmánii konkurenci lidmi zavlečeného psa dinga (Canis lupus dingo) i přímému tlaku od lidí, ale podařilo se mu na rozdíl od vyhubeného vakovlka (Thylacinus cynocephalus) dosud přežít. V současnosti byl u ďáblů medvědovitých zaznamenán negativní výskyt rakoviny jater, který může být způsoben kontaminací emisemi u jedinců specializovaných na konzumaci těl savců sražených auty na frekventovaných vozovkách.





Bílý S.: Národní park Nahuelbuta

Logo

Národní park Nahuelbuta v jižním Chile chrání zbytky unikátních biotopů v pohoří Cordillera de la Costa s porosty blahočetů (Araucaria araucana) a pabuků rodu Nothofagus s výskytem mnoha endemických druhů rostlin a živočichů gondwanského původu. Zbytkový les Fitzroya cupressoides v tomto pohoří chrání rezervace Monumento Natural Alerce Costero.

Chumchalová M.: Anatomická ilustrace 6. Ilustrovaná anatomie 18. století

Logo

Prohlubování vědeckých znalostí anatomie člověka, včetně zrodu patologické anatomie a rozvoje srovnávací anatomie se v průběhu 18. století pozitivně odrazilo i v kvalitě anatomických ilustrací, např. v díle autorů, jako byli B. S. Albinus, A. von Haller, P. Camper, E. Sandifort, W. Hunter, J. van Rymsdyk nebo W. Cheselden.

Spustit audio