Vůdce iráckých povstalců Zarkáví byl raněn

26. květen 2005

"Je to pravda," odpověděl v úterý irácký ministr vnitra Bayan Džabor na otázku týkající se údajného postřelení vůdce teroristických skupin, který má na svědomí bezpočet lidských obětí v Iráku, Abú Musy al-Zarkávího. Ministr byl prý o zranění vůdce iráckých teroristů vyrozuměn už před pěti dny, ale na tiskové konferenci v Bagdádu odmítl upřesnit zdroj svých informací. Dodal jen, že neví, zda je Zarkáví v této chvíli ještě živý nebo mrtvý.

Zpráva o postřelení obávaného vůdce teroristické sítě Al-Kajda v Iráku se v minulých dnech objevila na internetových stránkách islámských militantů spolu s výzvou, aby se jeho stoupenci modlili za jeho uzdravení. Na jeho hlavu ovšem vypsaly už před časem Spojené státy odměnu 25 milionů dolarů a jako organizátor pumových útoků a únosů cizinců v Iráku je Zarkáví dávno nejhledanějším mužem v Iráku vůbec. S těžkým zraněním - průstřelem plic - se musel údajně v těchto dnech podrobit náročné operaci, po níž byl tajně převezen do nemocnice v některé sousední zemi.

Shodou okolností se právě nyní připravuje velký zátah irácké armády proti povstalcům v Bagdádu. V akci má být nasazeno více než 40 tisíc iráckých vojáků a příslušníků irácké policie a je to prozatím největší bezpečnostní operace Iráčanů proti povstalcům. Jak ve čtvrtek prohlásil ministr obrany Saadoun al-Dulaimi na tiskové konferenci, armáda utvoří blokádu kolem hlavního města, kterou povstalci "neproniknou".

V minulých dnech se totiž znovu vystupňovaly pumové útoky povstalců a různé jiné teroristické akce, při nichž přišly o život desítky lidí. Jen ve čtvrtek ráno spáchali povstalci v Bagdádu čtyři teroristické útoky během pouhých 70ti minut - sebevražedný pumový útok s automobilem naloženým výbušninou a explozi nášlapné miny na silnici doplnila v zápětí na to střelba z jedoucího automobilu a ubodání jedné oběti nožem.

Počet zabitých a raněných lidí v Iráku v současné době rychle narůstá. Jen od začátku května tam přišlo o život přes 550 lidí a stále vzrůstající násilnosti si odborníci ani nedovedou vysvětlit. Útočí se nejen v Bagdádu, ale i mnohých dalších městech, zvláště na severu Iráku anebo na tzv. divokém západě, tj. podél syrských hranic.

Právě tam vedou vedle irácké armády další velkou operaci proti povstalcům Američané. Jejich jednotky zasahují v této oblasti hlavně proti skupinám, které jsou podezřelé ze spojení s teroristickou sítí Abú Zarkávího. Američtí experti prý nyní považují za největší nebezpečí v Iráku cizí bojovníky, tzv. "džihádisty", kteří jsou obvykle také mnohem krutější než členové domácího protivládního odboje. Není to údajně příliš početná skupina bojovníků, ale je velmi aktivní a nebezpečná.

Američtí odborníci v boji s terorismem se domnívají, že současné narůstání násilností v Iráku souvisí s tamní zmatenou politickou situací. Jak víme, po lednových prvních svobodných volbách, které sunitská menšina z velké části bojkotovala, trvalo velmi dlouho, než byla sestavena celá, normálně fungující vláda.

Tři měsíce po volbách tak panovalo v Iráku mocenské vakuum, kterého se snažily využívat povstalecké skupiny, zatímco nyní, kdy už nastoupila do úřadu nová vláda, se tyto skupiny snaží co nejvíc podrývat její důvěryhodnost. Někteří američtí experti se domnívají, že v současné době někdejší Saddámovi stoupenci začínají měnit taktiku - někteří z nich už odmítají další násilí a jsou ochotni vstupovat na politickou scénu. Jiní se však naopak takové změně zuřivě brání a všemožně podporují násilné akce proti novému režimu.

Jak ale konstatuje analytik BBC na Blízkém Východě Roger Hardy, nikdo ve skutečnosti neví, kde bere nynější sílu tamní povstalecké hnutí. Je zřejmé, že v Iráku existují vedle sebe desítky různých povstaleckých skupin, které mají také různé představy o budoucím vývoji. Některé z nich nejspíš působí zcela autonomně, zatímco jiné spolu navzájem kooperují. A tak lze těžko vysvětlit, proč se v jednom období teroristické útoky stupňují a v jiném zase mizí.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.