Vtipná odpověď

Pokud útok zaštítí OSN, chemici půjdou do Iráku válčit. Pokud se útok uskuteční bez mandátu OSN, budou chemici dělat svou práci jako humanitární pracovníci, záchranáři. Vláda si dále ve svém usnesení dobře poradila s citlivým problém původu žádosti. Ta sice přišla od Spojených států, ale v odpovědi se místo o Američanech hovoří o "ozbrojených silách států zúčastněných v koaličním uskupení". Místo války dokument zmiňuje "soubor mezinárodních opatření". Horkým bramborem pak je přítomnost cizích vojáků na našem území. Zřejmě u vědomí, že tomu veřejné mínění nebývá příznivě nakloněno, navrhuje vláda omezit takový pobyt na pět stovek vojáků.

Nakonec se tedy zdá, že naši politici úspěšně našli způsob, jak vyjít vstříc Bushovi, aniž by rozlítili vlastní voliče. Stejný problém ostatně řeší všichni, kdo jsou o účast v připravované válce žádáni. Maďaři kupříkladu nejsou příliš nadšeni z toho, že zrovna u nich budou američtí instruktoři trénovat spřátelené Iráčany v bojových dovednostech. Pozitivní na převážně negativním postoji světového mínění k válce je, že nutí politiky hledat jiný způsob nátlaku na irácký režim, aby cíle bylo nakonec dosaženo bez bombardování. Rozhodující ovšem nakonec bude veřejné mínění Američanů. O tom, že jejich zájem o válku není jednoznačný, svědčí sílící demonstrace, ale například i kampaň proti velkým automobilům. Že proti terorismu lze bojovat i nižší spotřebou benzínu, tvrdí pochopitelně výrobci automobilů menších a šetrných. Škoda, že je to nenapadlo dřív.