Vstávat, budíček!

24. září 2010

Budík je v současném životě nezbytnou součástí našeho domácího a mnohdy i cestovního vybavení, ale názory na jeho užitečnost se mění. Zatímco ho někteří lidé chválí, jiní ho zatracují a prohlašují, že kdyby věděli o tom, kdo jej zkonstruoval a vyrobil, vytloukli by mu okna.

Vynálezce budíku se však nemusí obávat kruté pomsty, protože už dávno spí věčný sen na jednom americkém hřbitově. Náhrobek nese jméno Levi Hutchins. Byl to hodinář, který se v roce 1757 rozhodl, že bude kvůli obchodu vstávat pravidelně ve čtyři hodiny ráno. Rozhodnutí však byla jedna věc a realizace druhá. Potřeboval nějaký signál, který by ho v potřebnou hodinu probudil. Hledal prý poměrně hodně dlouho, ale nakonec si poradil a našel potřebné východisko.

První budík ale působil ještě dost neohrabaně. Hutchins zamontoval do velkých nástěnných hodin zvon. Jakmile malá ručička dospěla ke čtyřce, uvolnila mechanismus a ten rozhoupal srdce zvonu. Kovový zvon vydával tak hlasitý zvuk, že by prý probudil i mrtvého. Nápaditý hodinář vstával každý den ve čtyři hodiny ráno a tahle pravidelnost mu prý pomohla dosáhnout úctyhodného věku 94 let.

Jeho nápad převzali později další hodináři. Snažili se nahradit velké nástěnné hodiny menšími. Princip, kdy se má budík ozvat, byl postupně zdokonalován. Dnes je samozřejmostí nastavit buzení na libovolnou hodinu nebo minutu. Hutchinsův zvon, který budil takříkajíc šokem, už naštěstí vystřídalo docela snesitelné digitální pípání a bzučení.

autor: Jiří Drvota
Spustit audio