Všechno anebo nic

6. duben 2006

Logo|foto:Český rozhlas

Žluté a červené karty Pavla Nedvěda mají logiku. Hraje stylem všechno anebo nic. Ve snaze dostat se k míči nebere ohled na překážející nohy, a když se vyřítí na soupeře, zpravidla už nebrzdí. I včera proti Arsenalu ho dlouho bylo plné hřiště, aby pak po něm na trávníku nebylo ani stopy, když ho sudí vykázal do šatny.

Totální nasazení, které předvádí Pavel Nedvěd, lze těžko kritizovat poukazem na to, že svým vyloučením oslabil tým. Jindy totiž svou sveřepostí naopak dotlačí Juventus k vítězství. Obecnou platnost ovšem Nedvědovo "všechno anebo nic" určitě nemá. Jsou situace, kdy spíše oceníme kompromis. Například zápasu mezi ministrem zdravotnictví a lékárníky smír sluší. Několikaměsíční jednání o degresivní marži za léky přineslo jakýsi výsledek díky tomu, že místo České lékárnické komory, která se s minstrem odmítla bavit, s ním vyjednávalo Grémium majitelů a Asociace provozovatelů lékáren.

Právě strategie "všechno anebo nic" spočívající v pokusu porazit ministra na hlavu, vyřadila lékárnickou komoru ze hry. Pro majitele a provozovatele lékáren je, zdá se, přijatelnější jistota alespoň kompromisního řešení, než riziko nekompromisního střetu, tedy strategie, na které lze více vydělat, ale také hodně prodělat. Ke včerejší dohodě je třeba říct, že se jedná teprve o návrh, který ještě budou připomínkovat odboráři, zaměstnavatelé a zdravotní pojišťovny, než ministr financí vydá cenový výměr. Majitelé lékáren pak upozorňují, že degrese, jež má zachránit malé lékárny, by v budoucnu měla být strmější. Pro tuto chvíli ale berme s povděkem posun od "všechno anebo nic" ke konstruktivnějšímu "lepší něco než nic". Aby se pro nás návštěva lékárny stala adrenalinovým sportem, nemáme zapotřebí.

autor: iho