Volný pohyb služeb po evropsku

20. květen 2008

O tom, že Evropská unie to s námi od počátku myslí dobře, nemůže být pochyb. Cestujeme bez pasů, pereme bez fosfátů, žijeme bez rizika a přitom jdeme s dobou a hlavně všichni společně. Pohříchu však často bez rozmyslu, bez nápadu a spíše jenom z úcty a z povinnosti. Oblíbené klišé o přebyrokratizované Unii se v pravidelných intervalech vrací na scénu, ale tváří v tvář všeobjímajícím plánům a směrnicím již ztrácí kouzlo okamžiku.

Přesto stále existují věci, které euronávrhářům unikají mezi prsty. Jednou z nich byly až donedávna tzv. čtyři základní svobody.

Volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu si Evropané navzájem slibují již od šedesátých let. Ne že by nedokázali těžit z výhod společného vnitřního trhu, ale všichni se od té doby smířili s tím, že hranice mezi státy v této oblasti nikdy tak docela nezmizí. Jak jinak si vykládat obnovené pasové kontroly na hranicích s Rakouskem během nadcházejícího fotbalového šampionátu nebo nesmyslné odkládání úplného otevření trhu práce pro nově přistoupivší členy? O Češích je navíc dobře známo, že za prací se nechtějí stěhovat ani do sousedního města, natož na druhý konec Evropy.

Podnikat za hranicemi z pohodlí domova nás ovšem láká mnohem víc. Vláda v uplynulém týdnu schválila věcný návrh zákona o volném pohybu služeb, který by měl k naplnění dlouho odkládaného snu výrazně přispět. Zákon je současně transpozicí evropské směrnice o službách, jež by měla být do právních řádů všech států Unie implementována nejpozději do konce roku 2009.

Princip liberalizace služeb na společném trhu se objevil již v samých počátcích Evropských společenství. Původním záměrem bylo trh uvolnit do roku 1970, ale postupnými změnami zákonných definic a specifických národních požadavků se konečné řešení odsunulo až do dnešních dnů. Evropský soudní dvůr přitom již v sedmdesátých letech vydal dvě závazná rozhodnutí, která diskriminaci zahraničních podnikatelů v rámci Unie zakazovala. V praxi přišly první významné změny až po přijetí Jednotného evropského aktu v roce 1986, kdy se podařilo prosadit vzájemné uznávání vzdělání a odborných kvalifikací pracovníků.

První viditelné změny pro spotřebitele přišly v devadesátých letech s uvolněním služeb v oblasti finančnictví, telekomunikací, energetiky a letecké dopravy. Liberalizaci létání by bylo možné připodobnit snad jen současné Dohodě o otevřeném nebi mezi Evropou a USA, od níž si odborníci slibují výrazné zlevnění transatlantických letenek. Svoboda přeshraničního podnikání by se měla nově rozšířit i do většiny ostatních oborů. Změna to jistě nebude bezvýznamná, vezmeme-li v potaz, že v sektoru služeb dnes pracují zhruba dvě třetiny všech evropských zaměstnanců.

Vláda si pro následující měsíce vytkla úkol dopracovat věcný záměr návrhu zákona do podoby paragrafovaného znění. Podaří-li se vše stihnout do deadlinu Evropské komise, měli bychom se již za necelé dva roky dočkat výraznější konkurence na trhu a nižších cen služeb. Podle odhadu Ministerstva průmyslu a obchodu změny přinesou nárůst HDP o další zhruba jedno procento a přispějí k vytvoření bezmála dvaceti tisíc pracovních míst.

V praktické rovině budou slibované změny pochopitelně největším přínosem pro unijní podnikatele. Bez nutnosti obstarávat si zvláštní povolení od ostatních členských států budou moci na jejich území příležitostně vykonávat své aktivity za stejných podmínek jako podnikatelé domácí. Bez nutnosti řídit se místními předpisy a bez znalosti jazyka. Odpadne tak zatěžující povinnost zřizovat v cizím státě zvláštní pobočky nebo dceřiné společnosti a svého naplnění se konečně dočkají více než třicet let stará antidiskriminační rozhodnutí Evropského soudního dvora.

Liberalizace s sebou pravděpodobně přinese i určité problémy. První pramení ze samotné možnosti přeshraničního působení firem, jež by mohla cizince za určitých okolností dokonce zvýhodňovat proti místním podnikatelům. Typicky v případě, kdy v různých státech platí odlišné podmínky pro zakládání nebo zveřejňování údajů obchodních společností. Proto je ve směrnici zakotven automatický korektiv, jenž by společnost cíleně a dlouhodobě podnikající ze zahraničí na domácím trhu tzv. usadit a přimět ke splnění místních podmínek.

Výraznější překážkou by se nakonec mohla ukázat neznalost obchodního a kulturního prostředí v cizím státě. Třebaže podnikatelé již nebudou muset ovládat jazyk a místní právní předpisy, bez porozumění přáním zákazníků budou mít jen malou šanci na úspěch. Globalizace však za poslední roky udělala své, a tak již zpravidla není problém rychle načerpat potřebné informace. Když nic jiného, máme alespoň o důvod víc zkusit se navzájem blíže poznat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Jaromír Beránek
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.