Volby v Polsku 21. října?

Spolu s postkomunistickým Svazem demokratické levice, který byl také pro mimořádné volby, dají dohromady 336 hlasů, což je ve 460 členném Sejmu o 19 hlasů více, než požadovaná dvoutřetinová většina. Pokud by se nepodařilo odhlasovat rozpuštění, je premiér Jaroslaw Kaczyňski připraven podat demisi.

Prezident Lech Kaczyňski pak může předčasné volby vyhlásit. Nestane se tak ale dříve než 22. srpna, kdy v Polsku končí parlamentní prázdniny. Poté by měla dolní komora parlamentu ještě schválit klíčový zákon o přistoupení Polska k tzv. Schengenskému prostoru. Další hlasování už by se mělo týkat rozpuštění Sejmu a voleb. Ty měly původně proběhnout po 4 letém funkčním období Sejmu v roce 2009. Společně s koncem existence Sejmu bude automaticky rozpuštěna i horní komora parlamentu- Senát. Ten bude volen také předčasně-, společně se Sejmem. Hlasování by mohlo proběhnout už 21. října.

Analytici se dosud domnívali, že se bratři Kaczyňští budou snažit udržet alespoň část vládní koalice, jak nejdéle to půjde. O víkendu ale rada jejich strany rozhodla, že premiér odvolá ministry další koaliční strany Ligy polských rodin. Už se tak dopoledne stalo. Protože tak předseda vlády učinil už dříve v případě ministrů dalšího menšího vládního uskupení - Sebeobrany, původně radikální strany chudých rolníků, vedené kontroverzním politikem Andrzejem Lepperem, koalice se definitivně rozpadla. A bratři Kaczyňští a jejich strana Právo a spravedlnost nebudou chtít vládnout menšinově.

Po víkendu se mimořádné volby, o kterých se dlouho mluvilo, nicméně nikdo nečinil kroky, které by směřovaly k jejich vypsání, staly pravděpodobnými. Okamžitě s tím začaly spekulace o tom, kdo Polsko povede po nich.

Vítězem by se asi stala dosud opoziční Občanská platforma před nynějším vládním Právem a spravedlností. Rozdíl mezi oběma by dnes byl 10 procent. Vládní stranu by tak v žádném případě nečekal povolební osud jejích předchůdců. Příklady? Po 4 letech vládnutí Svaz demokratické levice získal v minulých volbách jen 12 procent hlasů. Jeho předchůdce u moci, Volební akce Solidarita se dokonce zcela rozpadla. Právo a spravedlnost by nyní volilo okolo 20 procent dotázaných, což by jí zajistilo pohodlné setrvání v Sejmu.

Svaz demokratické levice sice v minulých volbách ztratil, jenže situace se za poslední období pro něj změnila. V roce 2006 vytvořil totiž společně se sociálními demokraty a někdejší Demokratickou stranou uskupení, nazvané Levice a demokraté. To je zajímavé tím, že sjednocuje významné polské politiky minulosti. Příklad za všechny. V řadách této strany najdete někdejšího aktivistu Solidarity, předního činitele opozice, bývalého polského ministra zahraničí a dnes euro poslanec Bronislawa Geremka. V čele Levice a demokratů je pak post komunista a dlouholetý polský prezident Aleksander Kwašniewski. Víkendový průzkum veřejného mínění ukázal, že by si v čele vlády nejvíce lidí přálo Kazimierze Marcinkiewicze, předchůdce současného premiéra Kaczyňskáho. Už na třetím místě se objevuje právě jméno Aleksandra Kwašniewského, který se po dlouhé měsíce v politice příliš neangažoval. Před nedávnem ale prohlásil, že by v případě možnosti křeslo polského premiéra přijal.

Nejprve ale musejí proběhnou volby a Levice a demokraté dosáhnout natolik přijatelný výsledek, aby se mohli počítat mezi smysluplné kandidáty nové koalice a vstoupit do vlády, podpořené stabilní většinou hlasů v Sejmu. Ta by mohla být vedená nyní nejpopulárnější - liberální Občanskou platformou. Není to zcela vyloučeno. Podobné souručenství s levicí by si přálo 35 procent dotázaných Poláků. Hned za ním figuruje koalice kde by místo levice figurovalo nyní vládnoucí Právo a spravedlnost. S takovým složením koalice se ale počítalo už před minulými volbami v roce 1995. Ke spojenectví obou stran nakonec nedošlo. Údajně pro neslučitelné programové rozdíly. Ale také proto, že se všeobecně očekávalo vítězství Občanské platformy. Volby ale vyhráli bratři Kaczyňští, což bylo překvapení. A protože si poražená Občanská platforma kladla při koaličních jednáních nadále podmínky vítěze, celý projekt se neuskutečnil. Zda by se taková situace mohla znovu opakovat i po pravděpodobných předčasných volbách, těžko předvídat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .